Webbův teleskop odstartoval na Ariane 5, aby odkryl tajemství vesmíru

Sdílet:


Kosmický teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST) odstartoval na palubě rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně v sobotu 25. prosince ve 13.20 h středoevropského času na úžasnou misi, která má pomoci odkrýt tajemství vesmíru.

Po startu a oddělení od nosiče potvrdilo středisko letových operací v Baltimore (Maryland), že observatoř JWST vyklopila panel svých slunečních baterií a že je v dobrém stavu. To znamená, že start byl úspěšný.

V průběhu nadcházejícího měsíce bude Webbův teleskop, který představuje společný podnik NASA, ESA a kanadské CSA (Canadian Space Agency), putovat do své cílové destinace. Tou je librační bod L2 (Lagrangeův bod), odkud bude studovat vesmír v infračervené části spektra.

„Start Webbova teleskopu je velkou oslavou mezinárodní spolupráce, která dovolila tuto misi nové generace uskutečnit. Chtěl bych poděkovat každému, kdo byl zapojený do návrhu, stavby a vypuštění tohoto ambiciózního teleskopu, za to, že se dnešní den stal realitou. Jsme blízko tomu, abychom získali nový pohled na vesmír z dílny Webbova teleskopu – a stejně tak jsme blízko dalším vědeckým objevům, které učiní,“ komentuje generální ředitel ESA Josef Aschbacher.

„Kosmický teleskop Jamese Webba představuje záměr, kterým nás NASA a její partneři posunou směrem do budoucnosti,“ komentuje administrátor NASA Bill Nelson. „Příslib Webbova teleskopu není v tom, co víme, že najdeme. Je v tom, čemu nerozumíme nebo o tom, co jsme dosud o našem vesmíru neodhalili. Nemohu se dočkat, co všechno odhalí!“

„CSA je hrdá, že měla možnost podílet se kritickými přístroji na tomto obřím mezinárodním partnerství, které je součástí globální snahy uskutečnit další velký vědecký skok. Kanadští astronomové jsou nadšení z možnosti využít data z Webbova teleskopu a mít možnost těžit z přínosů nabízených touto jedinečnou vědeckou observatoří,“ uvádí prezidentka CSA Lisa Campbellová.

Webbova observatoř byla pečlivě složena do speciálně upraveného aerodynamického krytu Ariane 5. Ten byl odhozený zhruba tři minuty po startu. Ariane 5 pak provedla speciální manévr klopení, aby ochránila teleskop před slunečním zářením. O dalších 27 minut později byl JWST odpojený a horní stupeň se od něj vzdálil do bezpečné vzdálenosti.

„Jsem nesmírně šťastný a hrdý na univerzálnost a spolehlivost Ariane 5, kteréžto vlastnosti umožnily start této přelomové mise. Ten byl skutečnou poctou dovednostem a nadšení všech zapojených týmů,“ uvedl ředitel kosmické dopravy v ESA Daniel Neuenschwander.

Síť pozemních stanic ESA ESTRACK hrála klíčovou roli ve sledování Ariane 5 a JWST od startu až do okamžiku oddělení vynášeného nákladu od nosiče.

Webbův teleskop, který je nyní ve vesmíru a na cestě do bodu L2, nyní projde komplexní sekvencí rozkládání svých jednotlivých prvků. V následujících měsících budou zapnuté jeho přístroje a otestovány jejich kapacity. Po půlročním pobytu ve vesmíru začne JWST vědecká pozorování.

Teleskop dohlédne dále k našemu původu, než jakékoliv jiné zařízení: má spatřit první galaxie ve vesmíru, zrození hvězd a planet, exoplanety s potenciálem pro vznik života a také má studovat přímo naši Sluneční soustavu.

„Nápad na Webbův teleskop začal snem astronomů pozorovat zrození prvních galaxií na počátku vesmíru, ovšem ve skutečnosti bude observatoře schopná dělat mnohem více, než si dovedeme představit,“ komentuje ředitel vědy v ESA Günther Hasinger.

ESA se podílela na dvou ze čtyř vědeckých přístrojů na palubě JWST: NIRSpec a MIRI. „Je to díky špičkovému evropskému průmyslu a vědecké komunitě. Jen tak byl možný vývoj těchto komplexních vědeckých přístrojů,“ dodává Günther Hasinger.

„Už nyní se těšíme na překrásné snímky a spektra, které Webbův teleskop získá. Evropská astronomická komunita se může těšit na výstupy z 33 procent disponibilního pozorovacího času, který má pro první rok provozu teleskopu garantovaný,“ uvádí projektový vědec mise Webb v ESA Antonella Nota.

Po celou dobu trvání mise JWST se bude patnáct astronomů ESA podílet na jeho provozu.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky