Stovky družicových snímků pořízených v uplynulých 25 letech byly složeny tak, aby zachytily evoluci neustále se proměňujícího pobřeží Řecka.
Po dekády byly pobřežní oblasti předmětem intenzivní urbanizace a neméně intenzivního osidlování. Tyto oblasti přitom patří k nejdynamičtějším na Zemi a naneštěstí jsou ohrožovány vážnými problémy zásluhou bouřkové aktivity a růstu mořské hladiny. Monitorování pobřežních oblastí je klíčem k pochopení vývoje dynamiky pobřeží a v pomoci příslušným orgánům chránit jejich prostředí.
Projekt „Vesmír pro pobřeží“ financovaný ESA poskytuje celou řadu nástrojů pro sledování pobřežní eroze za použití produktů dálkového průzkumu Země. Konsorcium se skládá z technických expertů z pěti evropských zemí.
Dva klíčoví hráči konsorcia, Terraspatium a i-Sea, zpracovali stovky družicových snímků, a to včetně dat z mise Sentinel-2 systému Copernicus, z let 1995 až 2020 a analyzovali 900 kilometrů řeckého pobřeží v oblastech Peloponésu, východní Makedonie a Thrákie.
Výstupy ukazují na křehkost řeckého pobřeží a naznačují pravděpodobnost nárůstu pobřežní eroze v nejbližších letech. V období 1995 až 2020 přes 40 procent analyzovaného pobřeží vykázalo „progradaci“, což je růst pláží směrem k moři způsobený postupným usazováním sedimentu. Tým zároveň zjistil, že přibližně 10 procent studovaných pobřežních oblastí bylo vystaveno erozi větší než tři metry za rok.
Delty řek, jejich ústí nebo mysy se zdají být nejexponovanějšími oblasti, u nichž může ústup dosáhnout až 30 metrů za rok. Eroze v ústí řek vzbuzuje obzvláště velkou obavu, protože znamená nedostatek sedimentu a představuje kritické a dlouhodobé důsledky pro pobřeží zbavená sedimentů řek.
Vysokofrekvenční monitorování pobřežní batymetrie (hloubky moře) je klíčem k řízení sedimentů a pochopení procesů týkajících se pobřeží. Analýzy ukazují, že změny ve sklonu dna v blízkosti pobřeží, přesuny písku nebo dokonce celkový růst hloubky jsou ve všech případech varovnými znaky nedostatku sedimentů, který může být předvojem nebo prvkem zhoršujícím pobřežní eroze.
Jako příklad studoval tým ostrov Zakynthos, zejména pak jeho pobřežní oblast Laganas. Díky k tomu, že pláže jsou často sledovány ekology, kteří pozorně sledují migraci mořských želv, tak bylo konstatováno, že je nezbytné sledovat batymetrii a čáru ponoru pobřeží, aby bylo možné zaznamenávat změny v dopadech na životní prostředí.
Vedoucí programu i-Sea a koordinátor projektu Vesmír pro pobřeží (Space for Shore) to komentuje: „Naše analýzy odhalily, že během uplynulých 25 let došlo k silné proměně řeckého pobřeží, a to s extrémně dynamickými lokálními změnami.“
„Z vyhodnocení proměn v rámci sledovaného období vyplývají dva předběžné závěry: potřeba monitorovat dynamiku pobřeží kvůli lepšímu pochopení pohybu sedimentů a potřeba konstantního monitorování, z něhož vychází znalost skutečného stavu pláží, protože z minulosti vychází současné problémy a ze současnosti problémy budoucí.“
„Prostřednictvím projektu Vesmír pro pobřeží byla vytvořena komplexní mapa z měření přímo v terénu kombinovaná s mnoha historickými daty z dálkového průzkumu. Byl tak vytvořený obecný hodnotící rámec pro pochopení rozsahu pobřežní eroze, který se stal extrémně užitečným a nenahraditelným nástrojem po řízení pobřeží v celé oblasti. A to dnes i v budoucnu,“ komentuje Athanasios Nalmpantis z veřejného sektoru východní Makedonie a Thrákie.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
