Program vývoje vědeckých experimentů (PRODEX)

Popis programu

Varování: DRAFT – text na této stránce prochází úpravami mezi 16.3.2024 a 25.3.2024. Zde uvedené informace mohou být v tomto období měněny bez dalšího varování.

Program PRODEX (PROgramme de Développement d’EXpériences scientifiques) je volitelný program ESA určený primárně pro financování vývoje a výroby vědeckých přístrojů nebo experimentů, jež jsou navrhovány výzkumnými pracovišti v členských státech ESA za účelem výzkumu zejména kosmického prostoru a kosmických těles, ale i výzkumu v ostatních relevantních oborech, jako například výzkum v oblasti mikrogravitace a dálkový průzkum Země. Program se neomezuje pouze na mise ESA a jeho prostřednictvím lze financovat i vývoj a výrobu vědeckých přístrojů nebo experimentů jiných agentur, organizací a firem.

Myšlenkou v pozadí je umožnit financování nákladného vývoje takových experimentů zejména v menších členských státech ESA a podpořit spolupráci vědeckých pracovišť s průmyslovými podniky.

Program PRODEX je řízen kanceláří ESA PRODEX Office, která sídlí v Nizozemí (ESTEC). Ředitel kanceláře PRODEX je podřízen řediteli vědeckého programu ESA a přímo komunikuje s delegáty jednotlivých členských států. S realizací českého zapojení do projektu musí souhlasit delegace ČR v ESA, tj. Ministerstvo dopravy (MD) a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchov (MŠMT), prostřednictvím kterých je program financován ze státního rozpočtu ČR. 

S dotazy se lze obracet na vedoucího kanceláře PRODEX v ESA Michela Lazerge (michel.lazerges(at)esa.int) nebo tajemníky Českého výboru PRODEX a delegáty ČR v ESA (ondrej.novak(at)msmt.cz a ondrej.rohlik(at)mdcr.cz).

Během roku 2020 došlo k dohodě mezi MŠMT a MD na změně způsobu projednávání žádostí o zapojení do programu, informace na webu MŠMT tak již od listopadu 2021 nejsou platné.

Za účelem hodnocení návrhů projektů byl MD a MŠMT ustaven odborný poradní orgán Český výbor PRODEX (CPC – Czech PRODEX Committee). Návrhy projektů jsou sekretariátem CPC přijímány průběžně a následně hodnoceny ESA, CPC a oběma ministerstvy.

Způsob zapojení:

Postupuje se ve třech fázích, které jsou následne detailněji popsány

• předběžné posouzení
• příprava žádosti o financování
• posouzení žádosti

Předběžné posouzení

Projekty vědeckého přístrojového vybavení jsou vynikajícím nástrojem pro zintenzivnění mezinárodní vědecké spolupráce. Na závěr konkrétní mise poskytují unikátní vědecká data pro další výzkum.

Během přípravy mise a/nebo přístrojového vybavení zainteresovaní vědci vyjednávají, kdo a jak přispěje do společného díle, které je typicky mezinárodní kolaborací několika pracovišť. Je důležité, aby si v této fázi byli vědci vědomi národní strategie v oblasti kosmických aktivity, protože pouze takový soulad povede k podpoře jejich záměru a následnému financování. Strategie je vtělena do Národního kosmického programu 2020-2025 — v části 3.1 Vize a konkrétněji pak v části 3.2.1.1 Specifické cíle a 3.2.1.2 Prioritní oblasti pro intervence C) Vědecké přístrojové vybavení (payload).

V projektech primárně zaměřených na naplňování vědeckých potřeb by vědci měli prokázat efektivní spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem. Takové projekty mohou průmyslu pomoci technologicky nebo zvládat integrační dovednosti. Při vyjednávání a podpoře účasti na projektu vědeckého přístrojového vybavení je třeba klást zvláštní důraz na tyto aspekty:

• česká akademická sféra by měla hrát významnou roli v příslušných mezinárodních konsorciích (vědecká hodnota)
• české subjekty by měly být odpovědné za rozvoj high-tech složek vědeckých přístrojů (nákladu) pro zvýšení přidané hodnoty této činnosti pro českou ekonomiku (technologická hodnota)

Významnou rolí v konsoricu se rozumí, nepostradatelnost a klíčová role při rozhodování o parametrech mise/přístroje. Hodnotou pro českou ekonomiku se rozumí, že případná účast dalších českých subjektů (typicky firem) povede na zřetelný ekonomický přínos, který tyto subjekty budou realizovat prostřednictvím prodejů svých produktů/služeb, ke kterým by bez jejich role v projektu nedocházelo a to na trzích, které nejsou přímo spojeny s finacováním ze státního rozpočtu prostřednictvím ESA; akceptovatelnou hodnotou je i přínos ve formě poskytování produktů/služeb nezbytných pro fungování státní správy.

Oba tyto aspekty jsou zcela zásadní, ale zejména na druhý z nich se při vyjednávání o rolích v konsorciu zapomíná resp. klade malý důraz. Při tom technologická hodnota a ekonomický dopad jsou klíčové pro získání podpory projektu, pokud předkladatel v projektu požaduje financování průmyslových aktivit. Bez vyčíslení těchto přínosů projekt nelze podpořita je zcela na místě toto komunikovat dovnitř konsorcia. Ve zcela výjmenčných případech, kdy nelze splnit pořadavek na zvýšení přidané hodnoty pro českou ekonomiku, je potřeba zdůvodnit, proč to není možné, a podrobně popsat jaká všechna opatření a aktivity byly učiněny a přesto nevedly k výsledku. Cílem tohoto zdůvodnění je, vyvážit cíle Národního kosmického plánu, tj. podpora větší ambice českého zapojení (technologický hodnota) a zároveň si nezavřít dveře pro vědecký přínos, pokud by byl zprostředkován něčím, co je technologicky ne tak na výši.

Sekretariát CPC si je vědom náročnosti výše uvedených požadavků a s tím spojených nároků na žadatele o financování projekty z PRODEX. Nabízí proto konzultace, tzv. „předběžné posouzení“ komukoliv, kdo o nějakém podobném zapojení uvažuje. Předmětem tohoto předběžného posouzení jsou zejména vědecká a technologické hodnota, nikoliv kompletní sada hodnotících kritérií uvedených níže, protože je zřejmé, že v raných fázích vyjednávání řada aspektů není známa. Konktakty na sekretariát jsou níže a předběžné posouzení lze realizovat v jakékoliv etapě diskuze o rolích v konsorciu, i roky před jeho formálním ustavením a to i opakovaně.

Příprava žádosti o financování

Návrh na financování projektu žadatel předkládá sekretariátu Českého výboru PRODEX (CPC) na přehledovém formuláři v češtině s detailní přílohou v angličtině (případně s PSS formuláři, pokud je součástí i financování průmyslového partnera) a příp. čestné prohlášení — formuláře ke stažení zde. Kromě formulářů v češtině a anagličtině připojí žadatel k žádosti o financování krátký (čtvrt normostrany) průvodní dopis, který je samotnou žádostí odkazující na výše uvedené formuláře a který musí obsahovat podpis žadatele a souhlas statutárního zástupce instituce žadatele.

Zaslání probíhá zasláním na emailové adresy obou tajemníků (ondrej.novak(at)msmt.cz a ondrej.rohlik(at)mdcr.cz) zároveň.

Pro včasné posouzení žádosti je pořeba tuto zaslat sekretariátu nejméně měsíc před plánovaným zasednáním CPC, raději dříve. V roce 2024 jsou zasedání CPC plánována na 22. 1. 2024, 18. 3. 2024, 17. 6. 2024, 30. 9. 2024 a 11. 11. 2024, čili žádosti o financování je potřeba zaslat před 18. 2. 2024, 17. 5. 2024, 30. 8. 2024 a 11. 10. 2024, aby ESA a CPC měli prostor pro hodnocení. Je výrazně doporučeno zaslat žádosti dříve, pro kontrolu formálních náležitostí žádosti.

Posouzení žádosti

Sekretariát posoudí návrhy projektů na základě hodnocení ESA, výsledného hodnocení a závěrečného doporučení CPC a s ohledem na aktuálně platný Národní kosmický plán a jeho vědeckou a průmyslovou politiku a dále s ohledem na přínosy pro ČR a finanční možnosti programu PRODEX a předloží ředitelům věcně příslušných odborů MŠMT a MD návrh rozhodnutí, zda ČR daný návrh projektu vůči ESA podpoří či nikoliv a pokud podpoří, tak zda z příspěvku MŠMT nebo z příspěvku MD nebo že návrh projektu podpoří z obou těchto příspěvků a v jakém poměru.

CPC hodnotí návrhy projektů a předkládá Sekretariátu výsledné hodnocení a z něj vycházející závěrečné doporučení CPC. Výsledné hodnocení i závěrečné doporučení CPC musejí být řádně odůvodněné.

Každý návrh projektu nejprve hodnotí členové Výboru jednotlivě a zašlou své hodnocení Sekretariátu. Teprve poté je Sekretariát seznámí s hodnocením ESA. Nakonec členové Výboru vypracují výsledné hodnocení a závěrečné doporučení Výboru na základě všech těchto hodnocení. K hodnocení se používá šablona hodnocení návrhů projektů.

Hodnotí se každé z následujících kritérií:

• technická realizovatelnost přístroje či experimentu (přístroj je možné postavit v kvalitě a čase, rizka jsou přípustná, ale jasně identifikovaná a diskutovaná)
• vědecká hodnota očekávaných výsledků (vzhledem k typickým nákladům na stavbu a provoz přístroje, které jsou velmi vysoké, se očekávají excelentní výsledky a z návrhu by to mělo být pro hodnotile zřejmé)
• relevance dodávek hardware a/nebo software k odbornému zájmu předkladatele (předkladatel není pouze objednatelem hardware a/nebo software od dodavatele, ale má vlastní odborný zájem, vhled, příspěvek, strategii a kapacity v tomto hardwarovém a/nebo softwarovém oboru a díky tomu dochází ke vzájemnému obohacování (cross-fertilization) akademické i průmyslové sféry)
• přínosy pro ČR (stát profituje jak ze zřetelného zviditelnění v mezinárodním kontextu, kam patří jak prestižní publikace, keynote přednášky a mediální prezentace (mediální plán), tak a to zejména přímého ekonomického dopadu v důsledku získání nových kapacit dodavatele hardware a/nebo software s tím, že tento přímý ekonomický dopad by měl předkladatel resp. dodavatelé hardware a/nebo software v návrhu projektu demonstrovat)
• adekvátnost managementu projektu a finanční náročnosti (v návrhu projektu jsou doloženy zkušenosti s kvalitním řízením projektu a že náklady jsou adekvátní vzhledem k trhu práce a nákladům dodavatelů)

Jednotlivá kritéria mají stejnou váhu a hodnotí se samostatně. Výsledkem hodnocení každého kritéria i celkového hodnocení je právě jedno číslo na stupnici 0-100 ve významu používaném ESA tj.

• Perfect – 100 (dokonalý projekt, v praxi nedosažitelný ideál, nepoužívané hodnocení, protože prakticky vždy je v návrhu prostor pro zlepšení)
• Excellent – 90 (v praxi dosažitelné maximum u vynikajícího projektu)
• Very Good – 75 (velmi dobrý projekt, jen drobné nedostatky)
• Good – 60 (dobrý projekt, nedostatky jsou, ale nejsou zásadní)
• Fair – 50 (použitelný/akceptovatelný projekt s řadou nedostatků, přesto však vede k cíli, plní zadání, je akceptovatelný)
• Barely acceptable – 40 (sotva akceptovatelný projekt, řada zásadních nedostatků, které jsou ale potenciálně odstranitelné před podpisem kontraktu)
• Below Acceptability – 30 nebo méně (neakceptovatelný projekt, nedostatků je příliš nebo je nějaký zcela diskvalifikující)
• Worthless – 0 (bezcenný projekt) s tím, že hodnocení 90 se používá jako referenční pro „splňuje všechny požadavky“ a hodnocení pod 40 bodů v libovolném kritériu automaticky znamená nevhodnost projektu k realizaci a vážený součet se v takovém případě nepočítá

Hodnocení 90 se používá jako referenční pro „splňuje všechny požadavky“ a hodnocení pod 40 bodů v libovolném kritériu automaticky znamená nevhodnost projektu k realizaci. Číselné vyjádření hodnocení jednotlivých kritérií je vždy doplněno zdůvodněním.

Výboru jsou sekretariátem předloženy k hodnocení pouze ty návrhy projektů, které prošly kontrolou formálních náležitostí a které se týkají vědeckých přístrojů a experimentů pro vědecké mise ESA, či pro mise jiných agentur, organizací a firem, u nichž ESA potvrdí, že splňují obecné podmínky programu PRODEX.

CPC má deset členů. Členy jsou předseda, místopředseda a další členové. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy a ministr dopravy jmenují každý pět členů Výboru. Jmenovitě:

• Ing. Josef Blažej, Ph.D. (FJFI ČVUT)
• RNDr. Stanislav Gunár, Ph.D. (AsÚ AVČR)
• RNDr. Jan Janík, Ph.D. (PřF MU)
• doc. RNDr. Gunther Kletetschka, Ph.D. (PřF UK)
• RNDr. Petra Koucká Knížová, Ph.D. (ÚFA AVČR)
• Mgr. Jaroslav Kousal, Ph.D. (FS ČVUT)
• prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc. (MFF UK) – předseda
• prof. Mgr. Petr Páta, Ph.D. (FEL ČVUT) – místopředseda
• RNDr. Michael Prouza, Ph.D. (FZU AV ČR)
• Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. (VÚGTK)

Sekretariát Výboru tvoří dva tajemníci, jmenovitě:

• Ing. Ondřej Novák (MŠMT)
• Ing. Ondřej Rohlík, Ph.D. (MD)

Pravidla pro předkládání návrhů projektů k financování z programu PRODEX

1. Program PRODEX je určen přednostně na financování vývoje a výroby (tj. fáze B, C, D, příp. E1) přístrojové části letového zařízení nebo jeho softwarové výbavy, určeného pro vědecký experiment.
2. Návrh projektu předložený k financování z programu PRODEX musí principiálně splňovat podmínku slučitelnosti s programovými aktivitami ESA, tj. musí se jednat o projekt na zapojení do přístrojového vybavení (payload) schváleného ESA a návrh na účast musí být v souladu s návrhem konsorcia, který byl schválen ze strany ESA. Nicméně program PRODEX lze využít i pro projekty přípravy přístrojového vybavení na mise v kosmickém výzkumu realizované mimo rámec ESA. Další aktivity mimo schválený návrh konsorcia nejsou z prostředků programu PRODEX podporovány.
3. Podpora ve fázích 0 a A se předpokládá z vlastních prostředků instituce, ale může být přiznána a to bude přiznána pouze ve výjimečných případech, a to pouze na cestovní náklady a komponenty nezbytně nutné k přípravě laboratorních modelů (pokud jsou vyžadovány). Maximální limit podpory je stanoven na 5 000 EUR na celé trvání fáze A. Následně je ve výjimečných případech možné z programu financovat i vědeckou analýzu dat získaných těmito přístroji.
4. Mzdové náklady včetně pojistného pracovníků pobírajících institucionální mzdu mohou činit nejvýše 50 tis. EUR ročně na osobu. Uvedené částky představují horní meze zmíněných mzdových nákladů a nejsou tedy v žádném případě míněny jako nárokové, ani jako paušální pro každého člena řešitelského týmu. Jejich přiznání vždy vyžaduje příslušné zdůvodnění.
5. Instituce mohou využívat částečných úvazků v případech, kdy jsou její pracovníci z části úvazku určení na vlastní aktivity instituce a z další části na aktivity spojené s realizací PRODEX projektu. Financování souvisejících mzdových nákladů by mělo být proporcionální k uvedenému limitu. Instituce by se měly spolupodílet na nákladech na mzdové náklady, zvláště v případech, pokud to tržní prostředí vyžaduje.
6. Finanční hodnocení bere v úvahu výši a odůvodnění požadovaných investic, cestovného a drobného vybavení vzhledem k cíli a náročnosti věcného záměru projektu.
7. U nákladů za průmyslový vývoj prováděného dodavatelskou firmou se hodnotí, zda se jedná o cenu obvyklou.
8. Výše režie je stanovena na 10 % celkových způsobilých běžných nákladů projektu.
9. Jedná-li se o návrh z organizace, která v době podání návrhu již řeší jiný projekt kosmického výzkumu, přihlíží se k rozsahu případné plánované účasti stejných pracovníků a také k tomu, jak žadatel zvládá řešení již běžícího projektu.

Výše podpory: Projekty jsou financovány ze 100 %.

Finanční příspěvek ČR:

• 15,2 MEUR (e.p. 2019) – příspěvek je pro období 2017–2021 stanoven na 3,2 mil. EUR ročně, na období 2022 – 2025 pak 3,3 mil. EUR ročně

Kontaktní osoba:

Ondřej Novák (ondrej.novak(at)msmt.cz) a Ondřej Rohlík (ondrej.rohlik(at)mdcr.cz), sekretariát programu PRODEX — prosíme posílejte emaily na obě adresy zároveň