Dlouhotrvající suché počasí v České republice vyústilo v něco, co odborníci nazývají „největší sucho za 500 let“. Vědci nyní použili družicová data ESA, aby zjistili přesný rozsah sucha, které sužuje zemi.
Mapy vytvořené holandskou firmou VanderSat ukazují rozsah stávajícího sucha v České republice. Mapy ukazují sušší než obvykle půdu od 10. dubna do 10. května 2020, přičemž ji srovnávají s pozorováními během stejného období od roku 2015.
Některé oblasti vykazují třicetiprocentní pokles ve srovnání s průměrem, přičemž nejzasaženější jsou Olomoucko a Ústecko.
Richard de Jeu ze společnosti VanderSat komentuje: „Když to srovnáme s průměrem, nebo s tím, co považujeme za ‘normální’ podmínky, tak pokles o třicet procent na jaře může být pro zemědělství a přírodu katastrofální. Zvláště v případě, pokud by sucho pokračovalo i v létě.“
Sucha jsou významným přírodním rizikem, které má široké dopady ekonomické, společenské a na životní prostředí. Globálně jsou závažná sucha považována nepřítele farmářů číslo jedna: pravidelně ohrožují úrodu a obchod s potravinami.
Změna klimatu zhoršuje sucho v mnoha částech světa: zkracuje frekvenci, zvyšuje závažnost a délku trvání. Protože očekáváme, že rok 2020 bude jedním z nejteplejších v historii, tak právě monitorování sucha je kritické.
VanderSat využívá data z družice ESA SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) a z misí Evropské unie Sentinel systému Copernicus, která pak kombinuje s daty od satelitů NASA a japonské kosmické agentury JAXA. S jejich pomocí sleduje vlhkost v půdě na celém světě. Tato data mohou pomoci farmářům chránit se proti dopadům zemědělského sucha v některých oblastech zájmu.
Richard de Jeu pak pokračuje: „Měření vlhkosti v půdě slouží jako kritická vrstva pro zjištění zemědělského sucha na celém světě a je silně využíváno k podpoře zemědělských postupů. Je to především zásluha družice ESA SMOS a misí Sentinel systému Copernicus, že jsou naše měření vlhkosti v půdě možná.“
Letový manažer mise SMOS v ESA Klaus Scipal uvádí: „Je úžasné vidět po deseti letech práce, že je družice SMOS stále ve velmi solidní kondici a že neustále dodává vysoce kvalitní data, která potřebuje mnoho zemědělských a dalších oborů. Přitom SMOS je schopna předat na Zemi 96 procent dat do tří hodiny po jejich získání, což dovoluje společnostem jako je třeba VanderSat dát svým odběratelům výsledky měření k dispozici prakticky okamžitě.“
Družice SMOS, která byla vypuštěna v roce 2009, je jednou z misí ESA třídy Earth Explorer: ty tvoří vědecký a výzkumný prvek programu Living Planet Programme. Družice SMOS nese interferometrický radiometr, který pořizuje snímky „teplotní jasnosti“. Z nich pak vzniká každé tři dny mapa globální vláhy, která má přesnost 4 procenta a prostorové rozlišení 50 km. Přesnost odpovídá zhruba jedné čajové lžíci vody vmíchané do hrsti půdy.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
