Webbův teleskop dorazil na dráhu kolem bodu L2

Sdílet:


Kosmický teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST) zapálil v pondělí 24. ledna ve 20.00 h středoevropského času na téměř pět minut své motory (přesně na 297 sekund), aby provedl závěrečnou korekturu trajektorie. Manévr navedl observatoř JWST na finální orbitu kolem druhého Lagrangeho bodu (L2) v soustavě Slunce-Země, který se nachází skoro 1,5 miliónu kilometrů od Země.

Závěrečný korekční manévr přidal jen přibližně 1,6 m/s, což je zhruba rychlost chůze, k rychlosti Webbova teleskopu. Což byla přesně ta hodnota, kterou potřeboval k navedení na preferovanou halo dráhu kolem bodu L2.

Dráha Webbova teleskopu dovoluje pohled na širokou část vesmíru v jakémkoliv okamžiku, stejně jako příležitost pro jeho optiku a vědecké přístroje být dostatečně v chladu a dodávat tak optimální výstupy. Webb pro úpravy dráhy na cestě do okolí bodu L2 minimum pohonných hmot. Tím zůstalo pro budoucí pravidelný provoz v okolí bodu L2 zachováno mnohem více pohonných látek, než se původně počítalo. Pohonné látky budou potřeba pro udržování JWST na zamýšlené dráze a pro eliminaci tlaku slunečního záření na plochu rozměrného slunečního štítu.

Nyní, když byly segmenty Webbova primárního a sekundárního zrcadla vyklopeny z pozic, v nichž byly v době startu, začnou technici sofistikovaný tříměsíční proces vyladění optické soustavy teleskopu s přesností na nanometry.

Webb je největší a nejsilnější kdy do vesmíru dopravený teleskop. Coby součást mezinárodní dohody o spolupráci zajistila ESA jeho vynesení do vesmíru na palubě nosiče Ariane 5. Ruku v ruce s partnery pak byla ESA zodpovědná za vývoj a kvalifikaci úprav Ariane 5 pro misi JWST a za zajištění startovních služeb u společnosti Arianespace. ESA také poskytla klíčový spektrograf NIRSpec a polovinu přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) pro studium infračerveného záření, který vznikl ve spolupráci s Arizonskou univerzitou. Webbův teleskop představuje mezinárodní partnerství mezi NASA, ESA a Kanadskou kosmickou agenturou (Canadian Space Agency, CSA).

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky