Teleskop JWST (James Webb Space Telescope) sice ještě není na oběžné dráze, ale už nyní existuje rozpis (General Observer) jeho pozorování na první rok provozu. Jde o společnou misi NASA, ESA a CSA, přičemž návrhy na pozorování z členských zemí ESA představovaly 33 procent celkového množství předložených. To koresponduje s evropským podílem na pozorovacím času, který je 30 procent.
Kosmický teleskop Jamese Webba se po startu na konci letošního roku stane špičkovou kosmickou observatoří. Webbův teleskop vyřeší některé záhady naší Sluneční soustavy, pohlédne na vzdálené světy u jiných hvězd a bude zkoumat tajuplné struktury a původ celého vesmíru. JWST je mezinárodním programem pod vedením NASA ve spolupráci s partnery, jimiž jsou ESA a CSA (Canadian Space Agency).
Vedení vědeckého programu pro Webbův teleskop oznámilo výběr programu v kategorii Základní pozorovatel (General Observer) pro první pracovní rok, který je označovaný jako Cycle 1. Tyto specifické programy poskytnou astronomické komunitě na celém světě první rozsáhlou příležitost prověřit své vědecké cíle s pomocí Webbova teleskopu. Vybrané oblasti tak pokrývají širokou paletu vědeckých oblastí a pomohou realizovat poslání ESA mající za cíl lépe pochopit vesmír a naše místo v něm.
Čas základního pozorování s Webbovým teleskopem je předmětem silné konkurence. Důsledkem je, že výběrový proces je opravdu důkladný. Členové astronomické komunity jsou jmenováni do různých komisí tak, aby pokryli široké spektrum vědeckých otázek. Z nich je přitom 52 ze členských států ESA. Komise se kvůli pandemii COVID-19 setkávaly toliko virtuálně. Pracovaly po dobu tří týdnů, přičemž členové strávili dalších bezpočet hodin četbou a vyhodnocováním předložených návrhů.
Do uzávěrky přišlo 1172 návrhů. Vědci ze 44 zemí usilovali o podíl na 6000 pozorovacích hodinách, které byly k dispozici. To představuje zhruba dvě třetiny z celého pozorovacího Cyklu 1, jehož zbytek je vyhrazený pro úvodní programy ERS (Early Release Science) a GTO (Guaranteed Time). Z 266 vybraných pozorovacích návrhů přišlo 33 procent z členských zemí ESA, což odpovídá třicetiprocentnímu podílu na pozorovacím čase během Webbova prvního cyklu. Z vybraných návrhů bude 41 procent primárně využívat přístroj NIRSpec a 28 procent přístroj MIRI.
„Slavíme velmi úspěšné partnerství mezi ESA a našimi kolegy z NASA a CSA. Těšíme se na překrásné snímky a spektra a překvapivé objevy, které Webb uskuteční během prvního roku pozorování,“ rozplývá se ředitel ESA pro vědu Günther Hasinger.
„V ESA jsme nadšení z toho, že vidíme velké zapojení a fantastický úspěch evropské astronomické komunity při získávání konkrétních pozorovacích časů v případě mimořádné mise JWST,“ uvádí vedoucí kanceláře ESA při Vědeckém institutu kosmického teleskopu (Space Telescope Science Institute, STSc) v americkém Baltimore.
ESA pro teleskop Jamese Webba poskytla dva přístroje. Mezi nimi je to spektrograf pro pozorování v blízkém infračerveném spektru NIRSpec, které bude schopný provádět rozsáhlé spektroskopické průzkumy astronomických objektů, jako jsou hvězdy nebo vzdálené galaxie. ESA má také padesátiprocentní podíl na přístroji MIRI. Jde o jediné zařízení ze čtyř na palubě, které je schopné pracovat na středních infračervených vlnových délkách. Teleskop odstartuje s pomocí rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
