Kometa Leonard, slepenec kosmického prachu, balvanů a ledu o průměru zhruba jeden kilometr směřuje k blízkému průletu u Slunce 3. ledna. Její vývoj přitom bedlivě sleduje společná sonda ESA a NASA Solar Orbiter.
Kamera SoloHI (Solar Orbiter Heliospheric Imager) zaznamenala od 17. do 19. prosince sekvenci snímků, na nichž je zachycena kometa Leonard. Je vidět diagonálně napříč záběrem, přičemž Mléčná dráha vytváří dramatické pozadí. V pravém horním rohu jsou také viditelné Venuše a Merkur: Venuše je na první pohled jasnější a pohybuje se zleva doprava.
Kometa je nyní na své příletové dráze na cestě kolem Slunce a její ohon směřuje od mateřské hvězdy. Když přístroj SoloHI zaznamenal tyto snímky, byla kometa zhruba na půli cesty mezi Sluncem a sondou, takže její plynový a prachový ohon směroval právě k Solar Orbiteru. Směrem ke konci snímkovací sekvence se úhel pohledu mění, takže přístroj SoloHI získal boční výhled na kometu.
Slabý výtrysk koronální hmoty je také viditelný z pravé strany záběru v závěrečných sekundách sekvence.
Přístroj SoloHI bude pokračovat v pozorování komety až do okamžiku, kdy opustí 22. prosince jeho zorné pole. Snímkování budou doplněna pozorováními pomocí dalších přístrojů.
Pozemní teleskopy a další kosmická zařízení byly též použity při sledování cesty komety skrze Sluneční soustavu. K nim patřila třeba sonda NASA STEREO-A (Solar Terrestrial Relations Observatory-A).
Kometa Leonard, která je formálně známá jako C/2021 A1 (Leonard), byla objevena v lednu 2021 Gregory Leonardem. Ten ji zpozoroval na snímcích pořízených observatoří Mt. Lemmon v Arizoně. Její nejbližší průlet ji 3. ledna 2022 přivedl na vzdálenost 90 miliónů kilometrů ke Slunci. To je jen o trochu více, než je polovina vzdálenosti Země od Slunce. Pokud se nerozpadne, její dráha letu ji zavede do meziplanetárního prostoru, odkud se nikdy nevrátí.
Sonda Solar Orbiter byla vypuštěna 10. února 2020 na misi, která nabídne první pohledy na neprozkoumané sluneční polární oblasti. Tím nám nabídne bezprecedentní pohled na to, kterak naše mateřská hvězda funguje. Bude studovat, kterak jsou intenzivní záření a energetické částice vyvrhované Slunce a unášené slunečním větrem napříč Sluneční soustavou a jaký vliv mají na Zemi. Díky tomu budeme moci lépe chápat a předpovídat bouře v „kosmickém počasí“.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
