Nová raketa ESA Ariane 6 prošla zásadním testem v rámci přípravy na první let. Pozemní týmy prošly kompletním odpočítáváním, které bylo zakončeno sedmiminutovým zážehem motoru středového stupně. Tedy zážehem ne nepodobným tomu, který má raketu vynést do vesmíru.
V rámci této zkoušky nedošlo k zážehu pomocných motorů, takže Ariane 6 zůstala stál pevně na startovací rampě evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně. Tedy přesně tak, jak bylo plánováno.
Zkušební zážeh probíhal prakticky přesně tak, kterak bude středový stupeň Ariane 6 pracovat během normální cesty do vesmíru. Jakmile motor skončí svoji práci, bude vypnut a středový stupeň se oddělí od stupně horního, který převezme roli hlavní pohonné jednotky a dokončí misi.
Zkouška realizovaná s testovacím modelem rakety Ariane 6 na startovací rampě evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně byla dosud nejdelším zážehem plné sestavy rakety s motorem Vulcain 2.1.
„Týmy z ArianeGroup, CNES a ESA dokázaly vyzkoušet každý krok letu rakety bez toho, aniž by tato opustila Zemi,“ konstatoval generální ředitel ESA Josef Aschbacher.
„K této přelomové zkoušce došlo po letech návrhů, plánování, příprav, výroby a tvrdé dřiny od těch nejlepších kosmických inženýrů v Evropě. Jsme zpět na cestě k obnovení evropského autonomního přístupu do vesmíru. Dobrá práce od všech zúčastněných!“
Motor Vulcain 2.1 spálil téměř 150 t pohonných látek (kapalný kyslík a kapalný vodík) z nádrží středového stupně Ariane 6. Přitom třeba kapalný vodík je pochlazený na teplotu méně než mínus 250 stupňů Celsia. Vulcain 2.1 je modernější verzí Vulcainu 2, který udělal z rakety Ariane 5 dosud nejúspěšnější kosmický dopravní systém. Modernizace spočívá v jednodušším a levnějším návrhu, nové technologii v trysce motoru a skutečnosti, že zážehový systém byl přesunutý z motoru na konstrukci startovací rampy. Díky tomu došlo ke snížení ceny vlastní rakety a zvýšení jejího výkonu.
Delikátní operace natankování středového stupně pohonnými látkami trvá jen dvě hodiny. Tankování přitom bylo provedeno během dlouhého odpočítávání, které obsahovalo další kvalifikační testy. Pro maximální věrnost a zajištěnou stabilitu nosiče byly nádrže horního stupně také natankované. Ačkoliv nedošlo k zážehu jeho motorů, protože horní stupeň bude pracovat až po odhození stupně středového. K čemuž během zkoušky pochopitelně nedošlo.
Startovací rampa – provozovaná francouzskou kosmickou agenturou CNES – využívá vodní záplavový systém k regulaci tepelného toku z hlavního motoru.
Ředitel kosmické dopravy ESA Toni Tolker-Nielsen vyjádřil svoji důvěru v týmy připravující napříč Evropou uvedení Ariane 6 do služby: „Velké díky patří všem obětavým a odhodlaným kolegům, kteří neúnavně pracují na tom, abychom již brzy viděli tuto raketu v letu.“
Test následoval po kratším zkušebním zážehu v září (označovaném jako CTLO1), kdy byly nádrže Ariane 6 naplněny a motor Vulcain 2.1 krátce zapálen. A po další zkoušce v říjnu (CTLO2.1), která prověřila funkce vypouštěcího systému, jako je třeba vyprázdnění nádrží rakety navzdory několika simulovaným závadám.
Poslední zkušební zážeh horního stupně Ariane 6 je připravovaný a plánovaný na prosinec 2023 v testovacím středisku německé agentury DLR v Lampoldshausenu.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
