Sonda Solar Orbiter, což je společný projekt ESA a NASA, míří k historickému prvnímu průletu u Slunce. Dne 14. března protnula dráhu Merkuru, což je ve Sluneční soustavě planeta nejblíže Slunci. A 26. března se dostane ke Slunci na nejmenší vzdálenosti.
Aktuálně se sonda Solar Orbiter nachází přesně mezi Zemí a Slunce, zhruba na polovině vzdálenosti mezi naší planetou a její mateřskou hvězdou. Tato pozice nabízí ideální podmínky pro studování kosmického počasí a vazeb v soustavě Slunce-Země.
Slunce uvolňuje do kosmického prostoru konstantní proud částic. Ten je známý jako sluneční vítr. Nese sluneční magnetické pole do kosmického prostoru, kde vstupuje do interakce s planetami. Tím vznikají polární záře nebo poruchy na systémech s elektrickou technologií. Magnetická aktivita na Slunci, často probíhající nad slunečními skvrnami, může vytvářet „poryvy“ tohoto větru, které efekty ještě zesilují.
Toto chování je známé jako kosmické počasí a vědci mohou využít dnešní přechod hranice Země-Slunce k jeho studiu unikátním způsobem. Nakombinují pozorování z observatoře Solar Orbiter s dalšími sondami operujícími v blízkosti Země. Jde o družice Hinode a IRIS na oběžné dráze Země, nebo SOHO nacházející se 1,5 miliónů kilometrů od Země. To jim umožní propojit jakékoliv události kosmického počasí ve chvíli, kdy bude postupovat vzdáleností 150 miliónů kilometrů mezi Sluncem a Zemí.
Přístroje dálkového průzkumu na sondě Solar Orbiter mají také schopnost přesně určit místo vzniku jakékoliv události na povrchu Slunce. Tato schopnost „propojit vědu“ je přitom jedním z hlavních důvodů realizace mise Solar Orbiter. I kdyby ale nedošlo k žádné velké události, je stále mnoho zajímavého a důležitého, co se dá zkoumat na vývoji kapsy slunečního větru cestujícího napříč naší Sluneční soustavou.
Díky své poloze a relativní blízkosti k Zemi by měl Solar Orbiter s námi zůstat v kontaktu a vysílat velké objemy dat. Například data z magnetometru jsou zpracována a vyčištěna do patnácti minut od okamžiku, kdy byla získána. V této čtvrthodince je dokonce započítána i doba potřebná rádiovým signálem k překonání vzdálenosti mezi sondou a Zemí.
Dne 10. února ESA přejmenovala nadcházející misi věnovanou studiu kosmického počasí z Lagrange na ESA Vigil. Sonda připravující se ke startu někdy v polovině dekády bude neustále sledovat Slunce z hlediska nepředvídatelné magnetické aktivity mající vliv na zemskou infrastrukturu, družice, obyvatele a kosmonauty. Cílem je tyto jevy pochopit a připravit ochranu na tyto nepředvídatelné události.
Solar Orbiter je v současnosti zhruba 75 miliónů kilometrů od Slunce. Jde o stejnou vzdálenost, jakou sonda dosáhla během zatím nejbližšího průletu 15. června 2020. Ovšem nyní se dostane ještě mnohem blíže.
„Od tohoto okamžiku vstupujeme do naprostého neznáma, protože Solar Orbiter se dostává do míst, kde zatím žádný automat nebyl,“ vysvětluje projektový vědec mise Solar Orbiter Daniel Müller.
Dne 26. března bude Solar Orbiter na méně než třetině vzdálenosti Slunce od Země, přičemž je konstrukčně navržena tak, aby v této vzdálenosti mohla přežít relativně dlouhou dobu. Od 14. března do 6. dubna je trajektorie Solar Orbiteru uvnitř oběžné dráhy Merkuru, takže budeme mít z palubních teleskopů snímky z větší blízkosti než kdy dříve.
Společně s daty a snímky z dalších přístrojů sondy Solar Orbiter bychom se měli dozvědět více informací o miniaturních výtryscích zvaných „táboráky“, které mise odhalila na svých prvních snímcích.
„Nejvíce zvědavá jsem na to, zdali všechny tyto dynamické útvary, které jsme pozorovali přístrojem EUI (Extreme Ultraviolet Imager), se podílejí na vzniku slunečního větru nebo ne. Je jich tolik!“ komentuje spoluautorka přístroje EUI Louise Harra z Physikalisch-Meteorologisches Observatorium Davos/World Radiation Center (PMOD/WRC) ve Švýcarsku.
Aby získala sonda Solar Orbiter co nejkvalitnější data, použije jak své přístroje sledující Slunce na dálku (jako je třeba EUI), tak přístroje pro měření okolního prostředí (např. slunečního větru).
Průlet perihéliem 26. března je jednou z nejdůležitějších událostí mise. Všech deset přístrojů během něj pracuje společně, aby získaly co nejvíce dat.
Mise Solar Orbiter je společným partnerským projektem ESA a NASA.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
