SENTINEL-4

Sdílet:


Mise Sentinel-4 má za cíl poskytovat z geostacionární dráhy měření koncentrace stopových plynů a aerosolů v atmosféře nad Evropou. Sledované budou plyny jako ozon (O3) nebo oxid dusičitý (NO2), čímž bude umožněna zlepšená kontrola znečištění ovzduší během příštích let. Data budou primárně sbírány pomocí spektrometru na palubě sondážních satelitu MTG-S vyslaného na oběžnou dráhu jako součást družicového systému Meteosat.

(C) ESA – P.Carril

Mise Sentinel-4 se bude soustředit na měření kvality ovzduší nad Evropou, ale díky ní a jiným misím jako Sentinel-5 bude umožněn také monitoring změn klimatu a kontrola plnění cílů určených mezinárodními smlouvami jako například Pařížská klimatická dohoda. Kromě ozonu a oxidu dusičitého bude v atmosféře zásluhou Sentinel-4 monitorovaný i oxid siřičitý (SO2), formaldehyd (HCHO) či optická hloubka aerosolů. Pro tento účel bude využit UVN (Ultraviolet, Visible and Near-Infrared) spektrometr, který jako hlavní instrument této mise bude své měření provádět každou hodinu v ultrafialovém (305-400 nm), viditelném (400-500 nm) a blízkém infračerveném (750 -775 nm) spektrálním rozsahu. Měření budou prováděné hlavně v troposféře, která představuje nejbližší část atmosféry k zemské kůře. Oblast zaměření spektrometru představuje území Evropy a části Atlantiku a Sahary, přesněji se tedy jeho zorné pole bude nacházet mezi poledníky 30° západní délky a 46,5° východní délky a rovnoběžkami 30° a 65° severní šířky. Toto zařízení disponuje hmotností 200 kg a rozměry 1.1 x 1.4 x 1.6 m, přičemž na jeho provoz je potřebných 180 W energie. Během svých pozorování bude schopen za jeden den vyprodukovat 2 terabity dat a přenést je rychlostí 30 Mbps.

Na oběžnou dráhu Země bude spektrometr vypuštěn podle současného plánu v druhém čtvrtletí roku 2023 na palubě satelitu MTG S1 patřícího do třetí generace meteorologického družicového systému Meteosat. Očekávaná životnost spektrometru představuje 8 a půl roku. Satelity typu MTG-S budou Zemi obíhat po geostacionární dráze (GEO), jejich rychlost otáčení kolem Země se tedy bude shodovat s rychlostí otáčení Země kolem vlastní osy. Při pozorování ze Země se družice letící po této dráze jeví tím pádem jako nehybné.

Mise Sentinel-4 bude také využívat data z dalších instrumentů evropských družic jako například z IRS (Infrared Sounder) taky přítomného na palubě satelitů typu MTG-S nebo FCI (Flexible Combined Imager) nacházejícího se na zobrazovacích satelitech typu MTG-I. Všechna tato data budou následně zpracovány v zařízeních pozemního segmentu mise, které se také věnují řízení daných družic či poskytování získaných a zpracovaných dat dalším odběratelům.

Mise Sentinel jsou součástí Programu Copernicus (původně GMES), který je zaměřen na pozorování Země pomocí družic či pozemních stanic s cílem sledovat atmosféru, mořské prostředí, pevninu, změnu klimatu, bezpečnost a nouzové situace. Tento program je uskutečňován pod vedením Evropské komise ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), členskými státy EU a dalšími agenturami EU. Samotné komponenty mise Sentinel-4 jsou vyvíjeny a budovány firmou Airbus Defence and Space spolu s týmem dalších přibližně 40 subdodavatelů, mezi nimiž se vyskytují i české firmy.

Zdroje:

ESA, https://sentinel.esa.int/web/sentinel/missions/sentinel-4

EUMETSAT, https://www.eumetsat.int/sentinel-4

Rubriky