V úterý 17. listopadu oznámila společnost Arianespace ztrátu mise Vega VV17, která nesla na oběžnou dráhu dvojici užitečným zařízení: družici SEOSAT-Ingenio pro ESA a TARANIS pro francouzskou kosmickou agenturu CNES.
Dva a půl měsíce po úspěšném návratu rakety Vega do letového stavu odstartoval další nosič přesně dle plánu 17. listopadu ve 2:52 h středoevropského času (22:52 h času místního) z evropského kosmodromu v Kourou (Francouzská Guayana). První tři stupně rakety pracovaly normálně. Až při zážehu čtvrtého stupně AVUM, k němuž došlo osm minut po opuštění vzletové rampy, byla detekována odchylka od plánované trajektorie. Následovala ztráta řízení nosiče a v důsledku toho i ztráta mise.
Raketa se zřítila do zcela neobydlené oblasti blízko dopadové zóny odhozeného třetího stupně Zefiro-9.
Úvodní šetření, které bylo provedeno na základě dostupných dat ještě v noci, naznačuje problém spojený s integrací aktivačního systému trysky čtvrtého stupně AVUM. Ten je nyní považovaný za nejpravděpodobnější příčinu ztráty rakety.
V souladu se svými standardními protokoly ustanoví 18. listopadu Arianespace a ESA nezávislou vyšetřovací komisi, které budou společně předsedat Daniel Neuenschwander (ředitel kosmických dopravních systémů v ESA) a Stéphane Israël (ředitel Arianespace). Komise provede detailní rozbor toho, proč se neuskutečnily kroky potřebné k identifikaci a opravě integrační chyby. Komise pak vytvoří „jízdní řád“ návratu rakety Vega do operačního stavu za podmínek maximální spolehlivosti. Arianespace a ESA budou společně prezentovat nálezy komise.
„Mé myšlenky jsou se všemi týmy, zvláště pak v CDTI a CNES, které na ztracených družicích odvedly množství práce,“ komentuje generální ředitel ESA Jan Wörner. „Osobně zajistím, že nejen plně pochopíme příčinu [nehody], ale též že vrátíme raketě Vega je robustnost a spolehlivost, které prokazovala od prvního startu v roce 2012.“
ESA vyvinula družic SEOSAT–Ingenio jako španělskou národní misi se širokou mezinárodní účastí. Byla financována španělských Střediskem pro vývoj průmyslových technologií (CDTI) při Ministerstvu vědy a inovací. Dalším důležitým partnerem byl Airbus Defence and Space, který byl hlavním průmyslovým dodavatelem družice.
Španělská družice SEOSAT-Ingenio měla za úkol získávat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení. Fotografování v pozoruhodných detailech mělo mít pro společnost přínos v různých oblastech: monitorování využití zemského pokryvu, pro plánování rozvoje měst nebo řízení vodních zdrojů. Díky schopnosti dívat se „do stran“ měla mít družice schopnost dosáhnout jakéhokoliv místa na Zemi do tří dnů, což mohlo pomoci při mapování přírodních katastrof, jako jsou povodně, lesní požáry nebo zemětřesení.
Ředitel programů pozorování Země Josef Aschbacher k tomu uvedl: „Jsme velmi zarmouceni ztrátou monitorovací mise SEOSAT-Ingenio. Ovšem navzdory této ztrátě musím zdůraznit, že se nám podařilo plně dosáhnout jiného cíle, kterým bylo vytvoření silného zázemí pro kosmické systémy ve Španělsku. To bylo ostatně nyní demonstrováno podpisem průmyslového kontraktu, v němž se španělský průmysl stává hlavním dodavatelem mise LSTM Expansion.“
Na raketě byla též družice TARANIS (Tool for the Analysis of RAdiation from lightNIng and Sprites), což byla mikrodružice francouzské kosmické agentury CNES pro pozorování Země. Byla vytvořena s cílem pozorovat světelné, radiační a elektromagnetické jevy, k nimž dochází ve výšce 20 až 100 km nad bouřemi.
Družice TARANIS byla vybavena sedmi přístroji, přičemž na vývoji a výrobě dvou z nich se podílela Česká republika. Jednak to byl analyzátor vysokofrekvenčních vln přístroje IME-HF, na kterém pracovalo Oddělení kosmické fyziky ÚFA AV ČR. A jednak analyzátor pro detektor energetických elektronů IDEE, který vznikl na půdě Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
