Dne 8. ledna úspěšně dokončil řídicí tým letu Kosmického teleskopu Jamese Webba (James Webb Space Telescope) rozkládání ikonického zrcadla pokrytého zlatem o průměru 6,4 m. Byla tak dokončena závěrečná fáze rozkládání zásadních systémů observatoře, která se tak připravuje na vědecká pozorování.
„Úspěšné rozložení Webbova teleskopu představovalo komplexní a neuvěřitelný technický kousek. Za celou ESA chci co nejsrdečněji pogratulovat našim kolegům z NASA za tento úspěch. Webb je mezinárodním projektem vedeným NASA, kde má ESA klíčový podíl ve formě přístrojů, vědeckých týmů a – což je velmi důležité – v podobě úspěšného vypuštění na Boží hod z evropského kosmodromu v Kourou. Jsem vděčný NASA, CSA a našemu evropskému týmu zahrnujícímu CNES, Arianespace a ArianeGroup za tuto úžasnou spolupráci,“ uvedl generální ředitel ESA Josef Aschbacher.
Dvě křídla primárního zrcadla Webbova teleskopu byla složena, aby se vešla dovnitř aerodynamického krytu rakety Ariane 5 poskytnuté ESA. Po více než týdnu dalších kritických rozkládání komponent observatoře, začal týmu JWST na dálku rozkládal šestiúhelníkové segmenty zrcadel z největšího zrcadla kdy vyslaného do vesmíru.
Šlo o několikadenní proces, přičemž první (přístavní) strana zrcadla byla vyklopena 7. ledna a druhá (hvězdná) strana o den později, 8. ledna. Řídicí středisko MCC (Mission Operations Center) v institutu STSI (Space Telescope Science Institute) v Baltimore začalo s vyklápěním zrcadla na hvězdné straně ve 13.53 h GMT (14.53 h středoevropského času). Jakmile se tento druhý boční panel primárního zrcadla vyklopil a uzamknul ve své pozici v 18.17 h GMT (19.17 h středoevropského času), bylo veškeré rozkládání prohlášeno za dokončené.
Největší a nejkomplexnější kosmická observatoř na světě se nyní chystá odjistit a posunout svých osmnáct primárních segmentů svého zrcadla, aby bylo možné vyladit optiku teleskopu. Pozemní týmy budou řídit 126 aktuátorů na zadních stranách segmentovaného zrcadla, aby toto zaujalo správnou pozici a tvar. Toto vyladění bude trvat měsíce. Poté projdou vědecké přístroje kalibračním obdobím – a následně Webb dodá někdy v průběhu léta první snímky.
Již brzy přitom Webbův teleskop provede třetí korekční manévr na cestě: ten, který jej navede na přesnou cílovou dráhu kolem druhého Lagrangeova bodu (L2), jenž se nachází 1,5 miliónu kilometrů od Země. Půjde o pracovní dráhu JWST, kde jej bude sluneční štít chránit před světlem ze Slunce, Země a Měsíce. To by totiž mohlo interferovat s pozorováními v infračerveném světle. Observatoř je navržena tak, aby byla schopná zachytit světlo 13,5 miliardy let staré. Stejně tak má snímat další objekty v mnohem lepším rozlišení, než umožňovala dosavadní technika, a studovat jak naši vlastní Sluneční soustavu, tak vzdálené světy.
„Jsme nadšení z toho, že komplikované rozkládání teleskopu proběhlo úspěšně. Nyní zadržujeme dech, aby stejně tak proběhlo vyladění optiky, přejímka přístrojů a nakonec abychom dostali první fascinující vědecké výstupy,“ uvádí ředitel pro vědu v ESA prof. Günther Hasinger.
Webb je největší a nejsilnější kdy do vesmíru dopravený teleskop. Coby součást mezinárodní dohody o spolupráci zajistila ESA jeho vynesení do vesmíru na palubě nosiče Ariane 5. Ruku v ruce s partnery pak byla ESA zodpovědná za vývoj a kvalifikaci úprav Ariane 5 pro misi JWST a za zajištění startovních služeb u společnosti Arianespace. ESA také poskytla klíčový spektrograf NIRSpec a polovinu přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) pro studium infračerveného záření, který vznikl ve spolupráci s Arizonskou univerzitou. Webbův teleskop představuje mezinárodní partnerství mezi NASA, ESA a Kanadskou kosmickou agenturou (Canadian Space Agency, CSA).
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
