Průmysl zahájil práce na evropské misi planetární obrany Hera


ESA dnes udělila kontrakt v hodnotě 129,4 mil. eur, který zajišťuje vývoj, výrobu a testování sondy Hera: půjde o první misi agentury zajišťující planetární obranu. Ambiciózní výprava bude představovat evropský příspěvek k mezinárodnímu úsilí o získání představy o možnostech odklonu asteroidů. Cílem Hery bude dlouhodobý průzkum binárního systému asteroidů.

Mise Hera – pojmenovaná podle řecké bohyně manželství – bude společně s misí NASA DART (Double Asteroid Redirect Test) první sondou v historii, která se vydá k binárnímu systému asteroidů. Jde o jen velmi málo prozkoumanou kategorii těchto těles, nicméně tvořící zhruba patnáct procent všech známých asteroidů.

Kontrakt byl podepsaný ředitelem techniky, výroby a kvality v ESA Francem Ongarem a ředitelem německé firmy OHB Marcem Fuchsem. Ta se tak stala hlavním kontraktorem konsorcia Hera. K podpisu došlo ve středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre) v Německu, které také budou sloužit jako řídicí středisko pro sondu Hera chystající se na start v roce 2024.

Mise Hera je evropským příspěvkem do mezinárodní planetární obrany, kterou společně řeší evropští a američtí vědci v rámci iniciativy AIDA (Asteroid Impact & Deflection Assessment). Sonda DART, která odstartuje v červenci 2021, nejprve provede kinetický zásah menšího ze dvou těles. Následovat bude výprava automatu Hera, který uskuteční detailní podopadový průzkum. Ten má proměnit celý velký experiment v dobře pochopenou a opakovatelnou techniku odklonění asteroidu.

Při této činnosti má Hera o velikosti kuchyňského stolu demonstrovat celou řadu inovativních technologií, k nimž patří autonomní navigace kolem asteroidu ne nepodobná moderním samořiditelným automobilům. Přitom ovšem bude získávat kritická data, která pomohou vědcům a plánovačům budoucích misí lépe pochopit složení a strukturu asteroidů.

Hera také vypustí první evropské meziplanetární sondy třídy CubeSat (malé družice sestavené z modulů tvaru krychle o délce strany 10 cm), které provedou průzkum asteroidu z bezprostřední blízkosti. Mezi jejich úkoly bude patřit i historicky první radarový průzkum nitra asteroidu za použití modernizované verze přístroje, kterým sonda ESA Rosetta zkoumala kometu.

Hera má odstartovat v říjnu 2024, přičemž se vydá k binárnímu systému asteroidů Didymos, který patří do kategorie blízkozemních těles. Mateřské těleso o průměru 780 metrů obíhá menší měsíc o průměru 160 m, který byl letos v červnu formálně pokřtěn jako Dimorphos. Je zhruba stejně rozměrný jako Velká pyramida v Gize.

Kinetický dopad sondy DART na Dimorphos v září 2022 by měl změnit oběžnou dráhu měsíce kolem tělesa Didymos, stejně jako po něm zůstane patrný významný kráter. Měsíc se tak stane unikátním objektem, protože půjde o první pevné těleso, jehož orbitální a fyzikální charakteristiky budou změněné lidským zásahem. Sonda Hera dorazí k systému Didymos na konci roku 2026, přičemž jej bude studovat po dobu nejméně šesti měsíců.

Řídicí středisko mise Hera bude ve středisku ESA ESOC v německém Darmstadtu. To je zároveň domovem nového programu ESA 3S (Space Safety and Security programme), jehož součástí mise Hera je.

Podpis kontraktu pokrývá plný vývoj sondy Hera, integraci systému a jejich testy, a to včetně pokročilého systému vedení, navigace a řízení (GNC). Kontrakty na dvě hostované sondy CubeSat a vývoj souvisejících technologií běží již z minulosti.

Evropští partneři mise Hera

Kontrakt byl udělený konsorciu pod vedením hlavního kontraktora, jímž je firma OHB System AG v Brémách.

Ze sedmnácti členských států ESA, které se na misi Hera podílejí, je nejdůležitější Německo: na svá bedra vzalo celkový návrh sondy, její integraci, dodávku navigačních kamer, nádrží, raketových motorů, hlavní antény, stabilizačních gyroskopů a paměťových jednotek.

Itálie zase dodá energetické a pohonné subsystémy, stejně jako transpondér pro komunikaci na velké vzdálenosti. Ten kromě spojení umožní i provedení radiovědeckého experimentu. Krom toho je Itálie v čele zemí, které dodají prospektorský CubeSat. Ten ponese jméno „Andrea Milani“: na počest uznávaného profesora a předního vědce v oblasti asteroidů.

Belgie vyvine palubní počítač mise Hera a jeho software, tedy mozek celé sondy. A navíc energetickou regulační a distribuční jednotku, tedy centrum elektrické soustavy. Podílí se i na Japonskem vyvíjené teplotní kameře a na řídicím středisku CubeSatů v ESA/ESEC (Européen de Sécurité et d’Éducation Spatiales).

Lucembursko vede vývoj radarového CubeSatu a mezidružicového komunikačního systému, který umožní oběma doprovodným CubeSatům mise Hera navazovat spojení se Zemí skrze inovativní síť využívající datové přenosy mateřské sondy.

Portugalsko a Rumunsko vyvíjí laserový výškoměr, který poskytne kritické informace pro autonomní navigační funkce sondy. Krom toho Rumunsko vyvíjí jednotku pro zpracování snímků, elektroinstalaci a elektrické testovací vybavení (a též se podílí na vývoji GNC).

Česká republika je zodpovědná za celou strukturu sondy, palubní software ovládající přístrojové vybavení, nezávislé ověření software a podpůrné pozemní vybavení pro předletové testování zařízení. Stejně tak dodá komponenty pro nízkofrekvenční radar CubeSatu Juventas a zajistí software pro zpracování dat z druhého CubeSatu.

Španělsko vyvíjí pokročilý systém vedení, navigace a řízení a dále komunikační soupravu pro udržování spojení se sondou ve vzdáleném vesmíru. Navíc vyrobí gravimetr pro CubeSat Juventas.

Rakousko misi podpoří analýzou a zpracováním dat.

Dánsko se bude podílet na CubeSatu Juventas a komunikačním terminálem.

Francie dodá nízkofrekvenční radar pro Juventas, stejně jako hvězdná čidla a zajistí podporu operačnímu plánování vědeckým operacím CubeSatů a vypočítá trajektorie blízkých průletů.

Maďarsko zajistí kalibraci kamerového systému.

Nizozemí vyvíjí nový systém vypouštění CubeSatů ve vzdáleném vesmíru a dodá pro sondu Hera sluneční senzory.

Švýcarsko dodá strukturální prvky a mechanismy pro sluneční baterie.

Finsko poskytne multispektrální kameru pro druhý CubeSat a další palubní vybavení. Stejně tak jednotku zpracování dat.

Polsko dodá pro nízkofrekvenční radar CubeSatu Juventas výklopné antény.

Irsko misi obohatí o inovativní inerciální měřící jednotku pro sondu Hera, která bude podporovat navigaci ve vzdáleném vesmíru.

Přidružený členský stát ESA Lotyšsko dodá časovač pro laserový výškoměr mise.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky