Na oběžnou dráhu byla vynesena družice ESA EarthCARE, která má vnést revoluci do našeho chápání procesů spojených s mraky a aerosoly a toho, jak ovlivňují klima. Stalo se tak 29. května v 0:20 h středoevropského času pomocí rakety Falcon 9 (SpaceX), která startovala z kosmodromu Vandenberg SFB v Kalifornii.
Deset minut po vzletu se družice oddělila od nosné rakety. Následně, v 1:14 h středoevropského času, přijala pozemní stanice Hartebeesthoek v Jižní Africe signál značící, že EarthCARE je bezpečně na oběžné dráze Země.
Vzhledem k narůstající klimatické krizi nám mise EarthCARE (Earth Cloud Aerosol and Radiation Explorer) přinese zásadní data, která vrhnou nové světlo na složité vazby mezi mraky, aerosoly a radiací v zemské atmosféře.
Tato nová mise je společným podnikem mezi ESA a japonskou kosmickou agenturou JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency).
Ředitelka pro program dálkového průzkumu Země v ESA Simonetta Cheliová při této příležitosti uvedla: „EarthCARE je nejkomplexnější dosud vypuštěnou výzkumnou misí ESA. Její vývoj a nyní i start byl možný díky spolupráci s našimi partnery z JAXA, kteří dodali radarový přístroj pro měření profilu oblačnosti. A také díky spolupráci se všemi průmyslovými týmy.“
„Mise přichází v kritické době, kdy je více než kdy dříve důležité posunout naše vědecké znalosti, abychom lépe pochopili klimatickou změnu. Proto se už teď nedočkavě těšíme na první data.“
Projektový manažer pro radar měřící profil oblačnosti v JAXA Ejči Tomita dodává: „Zvýšení přesnosti globálních klimatických modelů využitím dat z mise EarthCARE nám umožní lépe predikovat budoucí klima a přijímat tak v této souvislosti odpovídající opatření. JAXA dodala radar měřící profily mraků, což je první zařízení na světě, které dokáže měřit pohyb nahoru nebo dolů v rámci oblačnosti. Čekáme, že tyto datové produkty z mise EarthCARE budou mimořádně pozoruhodné.“
Většina z nás vnímá mraky jako chomáčky na obloze, nebo předzvěst deště, ale za jejich zdánlivou jednoduchostí jsou extrémně komplikované a dosud špatně chápané procesy.
Ačkoliv je známé, že mraky hrají extrémně důležitou roli v ohřívání a ochlazování atmosféry, zůstávají jednou z největších nejistot v našem chápání toho, kterak atmosféra řídí klimatický systém a kterak formují naše budoucí klima.
Mraky odrážející příchozí sluneční energii zpět do vesmíru, ale zároveň zachytávají odcházející infračervenou energii. To vede buď k čistému ochlazovacímu, nebo naopak zahřívacímu efektu. Avšak to, jak moc mraky ochlazují, nebo ohřívají Zemi, záleží na různých faktorech včetně jejich tvaru, umístění, výšky, obsahu vody či dalších částic.
Aerosoly jsou drobné částice, mezi něž patří třeba prach a nečistoty rozptýlené v zemské atmosféře. Také ony hrají důležitou roli v zemském klimatickém systému, ať již přímo (odrazem nebo absorbováním příchozího kosmického záření a zachytávání odchozího) nebo nepřímo (fungují jako jádra pro tvorbu oblačnosti, což je právě jejich největší vliv na naše klima).
Lidská činnost, včetně průmyslových procesů, dopravy a zemědělství má zásadní vliv na koncentraci aerosolů v atmosféře, díky čemž mají výrazný vliv na místní chování klimatu.
V současné době mraky a aerosoly působí především ochlazujícím účinkem, změny a smyčky vyvolané klimatickou krizí mohou omezit jejich ochlazovací potenciál. To by mohlo vést k dalšímu zhoršování klimatu.
Družice EarthCARE proto nese sadu čtyř špičkových přístrojů. Profilovací radar oblačnosti poskytne informace o vertikální struktuře a vnitřní dynamice mraků, atmosférický lidar dodá profily aerosolů a tenké oblačnosti, stejně jako informace o horní vrstvě oblačnosti, multispektrální zobrazovač nabídne širokoúhlý pohled na několika vlnových délkách a širokopásmový radiometr změří odražené sluneční záření a odchozí infračervené záření od Země.
Unikátní na celé misi je, že tyto přístroje budou pracovat společně, aby poskytly ucelený pohled na komplexní hru vazeb mezi mraky, aerosoly a zářením, což přinese nový pohled na radiační rovnováhu Země na pozadí klimatické krize.
Družice EarthCARE je nyní řízena ze střediska ESA ESOC (European Space Operations Centre) v Darmstadtu (Německo). Letoví kontroloři stráví několik příštích měsíců kontrolou a kalibrací přístrojů před tím, než bude družice předána do operačního provozu.
Satelit byl navržený a postavený konsorciem více než 75 společností pod vedením Airbusu coby hlavního kontraktora.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
