Sonda ESA Euclid odstartovala na palubě rakety Falcon 9 (SpaceX) z mysu Canaveral na Floridě (USA) 1. července 2023 v 17.12 h středoevropského času. Úspěšný start znamená začátek ambiciózní mise, která má vnést světlo do svou základních tajemných prvků všehomíra: do temné hmoty a temné energie. A pomoci tak odpovědět na základní otázku: z čeho se vesmíru skládá?
Po startu a oddělení od rakety potvrdilo středisko ESA ESOC (European Space Operations Centre) v 17:57 h středoevropského času zachycení signálu sondy Euclid. Stalo se tak prostřednictvím pozemní stanice New Norcia (Austrálie).
„Úspěšný start sondy Euclid je počátkem nového vědeckého úsilí, které nám pomůže zodpovědět jednu z nejzajímavějších otázek moderní vědy,“ říká generální ředitel ESA Josef Aschbacher. „Projekt Euclid se podařilo realizovat díky iniciativě ESA, úsilí a odborným znalostem stovek evropských průmyslových a vědeckých organizací a rovněž díky spolupráci s mezinárodními partnery. Hledání odpovědí na fundamentální otázky o našem vesmíru je tím, co z nás dělá lidi. A je často také tím, co pohání vědecký pokrok a vývoj vysoce výkonných a perspektivních nových technologií. ESA je odhodlána podporovat a rozvíjet tyto evropské ambice a přispívat k úspěchům v dobývání vesmíru pro budoucí generace.“
„Mise Euclid je výsledkem nadšení a odborných znalostí všech, kdo se podíleli na projektování a stavbě tohoto sofistikovaného kosmického teleskopu, dovedností našeho týmu letových operací a badatelského ducha vědecké komunity,“ říká vedoucí projektu Euclid v ESA Giuseppe Racca. „Během projektu jsme se potýkali s mnoha problémy, ale tvrdě jsme na nich pracovali a nakonec jsme společně s našimi partnery v Konsorciu Euclid a v NASA úspěšně dosáhli tohoto milníku – startu nové sondy.“
Konsorcium Euclid přispělo dvěma vysoce pokročilými vědeckými přístroji: kamerou pro viditelné vlnové délky (VIS) a spektrometrem a fotometrem pro blízké infračervené spektrum (NISP), přičemž detektory pro NISP dodala NASA.
Objevování temného vesmíru
Teleskop Euclid bude provádět pozorování miliard galaxií do vzdálenosti až 10 miliard světelných let, čímž vznikne dosud největší a nejpřesnější 3D mapa vesmíru, jejímž třetím rozměrem bude čas. Podrobná mapa tvarů, poloh a pohybů galaxií ukáže, jak je hmota rozložena podél těchto obrovských vzdáleností a jak se v průběhu kosmické historie měnilo rozpínání vesmíru, což astronomům umožní odvodit vlastnosti temné energie a temné hmoty. To pomůže teoretikům lépe pochopit úlohu gravitace a upřesnit podstatu těchto tajuplných složek vesmíru.
„Dnes slavíme úspěšné zahájení přelomové mise, která posune Evropu na přední pozice v kosmologických studiích,“ říká ředitelka pro vědu v ESA Carole Mundellová. „Pokud chceme porozumět vesmíru, ve kterém žijeme, musíme nejdříve objasnit podstatu temné hmoty a energie a pochopit, jakou úlohu sehrály v utváření našeho vesmíru. K řešení těchto fundamentálních otázek nám projekt Euclid poskytne dosud nejpodrobnější mapu mimogalaktických objektů oblohy. Toto neocenitelné bohatství dat vědecké komunitě zároveň umožní zkoumat celou řadu dalších astronomických aspektů, a to po mnoho dalších let.“
K dosažení ambiciózních vědeckých cílů je sonda Euclid vybavena teleskopem se zrcadlem o průměru 1,2 m, který je propojen s oběma inovativními vědeckými přístroji: VIS, který bude pořizovat vysoce ostré snímky galaxií napříč rozsáhlou částí oblohy, a NISP, který bude provádět analýzu infračerveného světla z galaxií na základě vlnové délky, a tím přesně určovat jejich vzdálenost.
Řízení sondy a jejích komunikačních prostředků bude zajišťovat ESOC. Aby se umožnilo zpracování tak obrovského množství dat, jaké bude generovat Euclid, byla modernizována síť antén Estrack ESA. Tato data bude analyzovat Konsorcium Euclid – skupina více než 2 000 vědců z více než 300 institucí v Evropě, USA, Kanadě a Japonsku.
V průběhu mise bude projekt Euclid s roční periodicitou uvolňovat ze své „pokladnice“ data, která bude zpřístupňovat celosvětové vědecké komunitě prostřednictvím vědeckého archivu hostovaného na serverech Evropského střediska kosmické astronomie (European Space Astronomy Centre, ESAC) ESA ve Španělsku.
„Jedná se o velký okamžik vědy, okamžik, na který jsme se již dlouho těšili: start sondy Euclid, která se vydává na misi s cílem rozluštit záhadu temné hmoty a temné energie,“ říká vědecký pracovník projektu Euclid v ESA René Laureijs. „Ocitáme se tváří v tvář velké záhadě základních složek vesmíru, záhadě, která je pro nás obrovskou výzvou. Díky pokročilému teleskopu a výkonným vědeckým přístrojům je Euclid připraven nám pomoci tuto záhadu rozluštit.“
Cesta do Lagrangeova bodu L2
V následujících čtyřech týdnech se Euclid vydá na pouť směrem k Lagrangeovu bodu L2 – rovnovážnému (libračnímu) bodu, který se nachází 1,5 milionu km od Země na spojnici Slunce-Země (tedy přibližně čtyřnásobku vzdálenosti Země-Měsíc) ve směru opačném, než je Slunce. Tam dojde k navedení sondy Euclid na oběžnou dráhu kolem tohoto bodu a tým střediska řízení mise spustí činnosti, které poslouží k ověření všech funkcí sondy, odzkoušení teleskopu a v konečné fázi k zapnutí jednotlivých vědeckých přístrojů.
Vědci a inženýři se potom začnou věnovat intenzivní dvouměsíční fázi testování a kalibrování vědeckých přístrojů sondy Euclid a její přípravě pro rutinní pozorování. V průběhu následujících šesti let Euclid prozkoumá jednu třetinu oblohy, a to s naprosto nebývalou přesností a citlivostí.
O misi Euclid
Euclid je evropská mise, kterou vybudovala a provozuje ESA ve spolupráci s NASA. Konsorcium Euclid je zodpovědné za zajištění vědeckých přístrojů a analýzu vědeckých dat. Jako hlavního smluvního dodavatele pro stavbu družice a jejího servisního modulu si agentura ESA vybrala společnost Thales Alenia Space a pro vývoj nosného modulu užitečného zatížení, včetně teleskopu, si vybrala společnost Airbus Defence and Space. NASA dodala detektory pro spektrometr a fotometr pro blízké infračervené spektrum (NISP). V rámci programu ESA Cosmic Vision se Euclid řadí mezi mise střední třídy.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
