Oblast Getz v pohybu

Sdílet:


Za použití družicových pozorování z posledního čtvrtstoletí objevili vědci, že tok ledovců v oblasti Getz (západní Antarktida) zrychluje. Nový výzkum, který zahrnuje data z mise Sentinel-1 systému Copernicus a z družice NASA CryoSat, pomůže určit, zdali v následujících dekádách dojde ke kolapsu těchto ledovců a jaký by měl případně vliv na budoucí růst globální hladiny oceánů.

Ztráty ledu v Antarktidě se často objevují v titulcích. Tentokrát je to ovšem poprvé, co vědci studovali tuto konkrétní oblast dostatečně důsledně.

Nový výzkum, který byl realizovaný pod vedením vědců z University of Leeds ve Velké Británii, ukázal, že mezi lety 1994 a 2018 všech čtrnáct ledovců v oblasti Getz zvýšilo svoji rychlost průměrně o téměř 25 procent. Přitom tři ledovce zrychlily dokonce o více než 44 procent.

Z výsledků publikovaných v magazínu Nature Communications vyplývá, že ledovce ztratily celkově 315 gigatun ledu. To znamená, že přidaly 0,9 mm ke globální hladině oceánů. Z hlediska objemu je to ekvivalent 126 miliónů olympijských stadiónů vody.

Hlavní autor studie a glaciolog ve Středisku pro polární pozorování a modelování při University of Leeds Heather Selley k tomu uvádí: „Oblast Getz v Antarktidě je tak odlehlá, že na její většinu dosud nikdy nevstoupila lidská noha.“

„Nicméně družice nám mohou říci, oč jde, a vysoké tempo rychlosti ledovce společně se ztenčováním ledu nyní potvrzuje, že oblast Getz je ve stavu ‘dynamické nerovnováhy’. To znamená, že ztrácí více ledu, než získává skrze sněžení.“

Vědci přitom využili dva různé typy družicových pozorování.

Radarová data z mise Copernicus Sentinel-1, historická data z mise ERS získaná v rámci iniciativy ESA CCI (Climate Change Initiative) a data z přístroje NASA MEaSUREs umožnila spočítat, jak rychle se ledovce pohybovaly během studovaného období 25 let.

A k měření toho, o kolik se led ztenčil, byla využita výškoměrná data z misí ESA ERS, Envisat a CryoSat skrze hodnocení IMBIE.

„Použitím kombinace pozorování a modelování jsme odhalili vysoce lokalizovaná místa akcelerace. Například jsme pozorovali největší změnu v centrální oblasti Getzu, kde se jeden z ledovců pohyboval v roce 2018 o 391 metrů za rok rychleji než v roce 1994. Jde o zásadní změnu, protože nyní se pohybuje rychlostí 669 metrů za rok. To je nárůst o 59 procent za pouhé dvě a půl dekády,“ pokračuje Heather Selley.

Studie financovaná Národní radou pro výzkum životního prostředí (Natural Environment Research Council) s programem Věda pro společnost (Science for Society) ESA ukazuje, že široce medializované ztenčování a zrychlování pozorované na nedalekých ledovcích Amundsenova moře se rozkládá až 1000 km podél západoantarktického pobřeží v oblasti Getz.

Spoluautorka studie Anna Hoggová k tomu uvedla: „Zrychlení pohybu ledovce ukazuje vysoce lokalizovanou reakci na dynamiku oceánů.“

„Pozorování ve vysokém rozlišení prováděná družicemi jako je Sentinel-1, které shromažďují snímky opakovaně po sobě s rozestupem každých šesti dní, znamenají, že můžeme sledovat místní změny rychlosti v ještě větších detailech.“

„Pro další pochopení dynamiky ztráty ledu, která nyní představuje 98,8 procent podílu Antarktidy ke zvyšování hladiny moří, je potřeba systematické sledování rychlosti pohybu ledu a teploty oceánů.“

Zpracováním 25 let měření oceánů byly výzkumné týmy schopné odhalit komplexní a časové variace v teplotách oceánů. Výstupy jejich práce naznačují, že za dynamickou nerovnováhu může převážně oteplování oceánských vod.

Marcus Engdahl k tomu dodává: „Bez družic bychom věděli jen velmi málo o odlehlých polárních oblastech, takže je zásadní plánovat do budoucna podobné mise. Například nadcházející družice třídy Earth Explorer nazvaná  Biomass bude schopná provádět měření s úplně novým přístrojem pracujícím v pásmu P a pronikajícím hluboko pod ledový příkrov. Další mise spojené s polárními oblastmi jsou například CRISTAL z řady Copernicus Expansion, která ponese dvoupásmový výškoměr, nebo ROSE-L se syntetickým aperturním radarem v pásmu L.“

Tato aktivita přispívá k úsilí polárního vědeckého klastru ESA rozšířit naše schopnosti pozorovat, pochopit a předpovídat dramatické změny probíhající v polárních oblastech a vyhodnotit jejich následný vliv na zbývající části světa.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky