Nová dlouhodobá datová sada umožňuje analyzovat globální trendy požárů


Oheň zasáhne každým rokem přibližně čtyři milióny kilometrů čtverečních zemského povrchu, stejně jako je zodpovědný za uvolňování aerosolů a skleníkových plynů do atmosféry. Pochopení vlivu tohoto fenoménu na chemii atmosféry a zanesení těchto emisí do budoucích klimatických předpovědí je jak velmi komplexní, tak velmi neprobádané. S cílem zlepšit tuto situaci využívá tým vědců z iniciativy ESA CCI (Climate Change Initiative) družicová pozorování ze satelitu Sentinel-3 systému Copernicus, aby bylo možné získat globální přehled o zemi spálené ohněm.

Společně s informacemi o pokrytí zemského povrchu například savanami nebo lesy mohou mapy spálených území získaných s pomocí družicových dat zlepšovat naši představu o emisích způsobených právě požáry, což má dopad na kvalitu ovzduší, klima a jeho kritickou součást, globální koloběh uhlíku.

Aktuálním cílem týmu, který vede Emilio Chuvieco ze španělské University of Alcalá, je sloučit data z přístroje OLCI (Ocean and Land Colour Instrument) na družici Sentinel-3 systému Copernicus a přístroje SLSTR (Sea and Land Surface Temperature Radiometer) do nového produktu globálních spálených oblastí FireCCI51 (2001–19).

Díky použití družice Sentinel-3 časová řada pokračuje a je možné ji prodloužit, což zvyšuje přesnost dat. Ta pak lépe pomáhají vědcům modelovat klima, vegetaci a atmosféru.

Profesro Emilio Chuvieco vysvětluje: „Krátkovlnná infračervená data z mise Sentinel-3 jsou mimořádně přínosná a měla by pomoci k rozlišení mezi spálenými oblastmi a dalšími nízkoodrazivými povrchy. Tím dosáhneme větší přesnosti s FireCCI51, což je produkt odvozený od snímků v blízkém infračerveném spektru ze staršího přístroje MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer) na družicích NASA Terra a Aqua.“

„Očekáváme, že budeme mít finální vyhodnocení těchto nových produktů před koncem roku.“

Klíčovým požadavkem komunity modelující klima je vytvoření databáze spálených oblastí, která pokrývá časové období delší než třicet let. Tento požadavek tým naplnil tím, že vytvořil datovou sadu pokrývající několik dekád, nazvanou FireCCILT11, do níž použil historická družicová pozorování z radiometru AVHRR (Advanced Very High Resolution Radiometer) na družicích americké agentury NOAA POES (Polar Orbiting Environmental Satellites).

Jde o první pokus vytvořit globální datovou mapu spálených území, který pokrývá období 36 let: od roku 1982 do 2018. To je téměř dvojnásobek doby, kterou zahrnovaly dosavadní produkty z dat získaných přístrojem MODIS.

FireCCILT11 je nabízený jako mřížový nebo pixelový produkt, přičemž v případě pixelového je rozlišení 0,05 stupně. To odpovídá zhruba pěti kilometrům. Ačkoliv přináší vyšší míru nepřesnosti, protože je založený na datech z přístroje MODIS, má produkt velkou výhodu právě v tom, že prodlužuje stávající datové sady o téměř dvacet let.

„Delší časové období tohoto produktu nabízí tvůrcům modelů klimatu, vegetace nebo atmosféry, stejně jako výzkumníkům v oblasti požárů nebo autoritám za jejich zvládání zodpovědným historické šablony a schopnost analyzovat dlouhodobé trendy. Delší časová řada umožňuje vědcům detekovat měnící se vzorce vzniku požárů. Zvláště pak v případě extrémních událostí, jako byly nedávné požáry v Austrálii a na západě USA,“ komentuje Profesor Emilio Chuvieco.

Iniciativa ESA CCI (Climate Change Initiative) generuje přesné a dlouhodobé z družicových pozorování vycházející datové sady týkající se požárů a celou řadu dalších produktů, které pomáhají charakterizovat vývoj zemského systému.

Datové sady FireCCI51 a FireCCILT11 jsou přístupné z datového portálu ESA Climate Change Initiative Open Data Portal.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky