Tým vědců využil družicová data k detekci metanových emisí z pobřežní plošiny v Mexickém zálivu. Je to poprvé, co byly jednotlivé zdroje emisí metanu z pobřežních plošin mapovány z vesmíru.
Metan je po oxidu uhličitém druhým nejrozšířenějším antropogenním skleníkovým plynem: jenže během sto let je 25krát účinnější z hlediska zachytávání tepla než právě oxid uhličitý. Snížení metanových emisí z těžby fosilních paliv, jejich zpracování a transportu je tak jednou z nejefektivnějších cest ke snižování globálního oteplování.
Družicové metody se ukázaly jako zásadní pro detekci a kvantifikaci tohoto typu emisí. Navzdory rychlému rozvoji na datech z družic založených detekčních metod nad zemským pokryvem existuje významná „mezera“ týkající se sledování emisí z mořských těžebních plošin. Tyto přitom mají na svědomí zhruba třicet procent globálních emisí.
Je to dáno povětšinou nízkou odrazivostí vody v krátkovlnných infračervených vlnových délkách využívaných pro sledování metanu na dálku. To omezuje množství světla dopadajícího na senzor, což následně komplikuje identifikaci emisí metanu.
V aktuální studii publikované v časopise Environmental Science and Technology Letters tým vedený vědci z Universitat Politècnica de València (UPV) využil data z družice WorldView-3 společnosti Maxar, která získal skrze program ESA „Mise třetích stran“, a z amerického satelitu Landsat 8, aby detekoval a kvantifikoval výrazná oblaka metanu z plynových i ropných těžebních plošin z pobřeží Campeche. To je jedno z nejdůležitějších ropných polí v Mexiku.
Tyto výstupy jsou výsledkem studie provedené vědcem Christianem Retscherem z ředitelství programů dálkového průzkumu Země v ESA. Studie získala financování z programů ESA FutureEO (přesněji z jeho podkapitoly Science for Society) a z ESA Living Planet Fellowship.
Vědecký tým zjistil, že plošina uvolnila velké objemy metanu během 17denní obří události, k níž došlo v prosinci 2021. Uvolněného plynu bylo zhruba 40 tisíc tun.
Tyto emise jsou ekvivalentem přibližně 3 procent ročních plynových a ropných emisí v Mexiku. Jediná událost pak měla zhruba stejný rozsah jako všechny regionální roční emise z mexické pobřežní oblasti.
Tým poté analyzoval delší časovou řadu vypouštění metanu. Výsledky z analýzy ukazují, že tato obří emisní událost, pravděpodobně spojené s abnormálními podmínkami zpracování, byla jednorázovým incidentem s nejdelší dobou trvání od doby, kdy plošina začala metan uvolňovat.
Luis Guanter z Valencia Polytechnic University to komentuje: „Výsledky ukazují, kterak mohou družice detekovat oblaka metanu pocházející z pobřežní infrastruktury. Jde o průlom v monitorování průmyslových metanových emisí z vesmíru, který otevírá dveře systematickému monitorování emisí z jednotlivých pobřežních plošin.“
Vědec z UPV a jeden z autorů studie dodává: „V současné době rozšiřujeme naši práci na další těžební oblasti ropy a plynu na světě. Přitom první výsledky jsou extrémně slibné.“
Christian Retscher to komentuje: „Studie demonstruje rostoucí schopnosti detekce metanu z vesmíru, a to s velmi vysokým prostorovým rozlišením.“
Specialistka podílející se na nadcházející misi ESA Copernicus Carbon Dioxide Monitoring Yasjka Meijerová uzavírá: „Pozorování z družic jsou zásadní pro detekci a kvantifikaci těchto lidmi způsobených emisí.“
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
