Kráter Jezero viděný očima sondy Mars Express


Ve čtvrtek 18. února 2021 dorazí rover NASA Perseverance do impaktního kráteru Jezero, kde – jak název napovídá – se kdysi nacházela velká vodní plocha. Kamera HiRSC (High Resolution Stereo Camera) na sondě ESA Mars Express přitom poskytuje důležité kontextové informace o místě přistání a jeho okolí.

Mars Express snímkuje Rudou planetu ve třech rozměrech a v barvě od roku 2004. Data, která sbírá, pomáhají vytvořit snímky velkých oblastí povrchu Marsu: a to nejen jako barevné mozaikové snímky, ale také jako digitální modely terénu. Ty poskytují výzkumníkům důležité informace o terénu a sklonu povrchu. Přitom právě přesné topografické informace jsou kritické pro zajištění bezpečného přistání. Podrobná data z mise Mars Express byla využita pro výběr mnoha míst přistání sond, včetně oblasti kráteru Jezero, do níž tento týden zamíří rover Perseverance mise NASA Mars 2020.

Tyto snímky jsou vytažené z „mapových listů“ pokrývajících milióny kilometrů čtverečních, které zachycují širší geografický kontext v místě přistání. Ovšem snímky neposkytují pouze širší přehled o geografické lokaci: díky jejich vysokému rozlišení mohou být výrazně zvětšeny pro bližší studium detailů na povrchu.

Kráter Jezero se nachází přesně na hranici mezi starobylou vrchovinou Terra Sabaea, kde lze nalézt horniny staré 4,1 až 3,7 miliardy let, a dopadovou nížinou Isidis starou 3,9 miliardy let. Systém Nili Fossae, který zhruba kopíruje zaoblené hrany nížiny Isidis, byl vytvořen během dopadové události jako důsledek tektonických zlomů. Planina Isidis Planitia je vytvořena mnohem mladšími usazeninami; zformovala se v martovském „středověku“ zhruba před 3,7 až 3 miliardami let a dodnes se vyvíjí. Na jihozápadě kráteru Jezero je vulkanická oblast Syrtis Major, kde před 3,7 až 3 miliardami let proudila láva. Horniny a usazeniny v a okolo kráteru jezero tak pokrývají celou geologickou historii Marsu.

Kráter Jezero má pestrou mineralogii, z níž je možné vyčíst mnohé o podmínkách v době formování jednotlivých minerálů. Rover Perseverance bude mít unikátní možnost studovat je přímo na místě.

Detailní mapa kráteru Jezero ukazuje, že jeho okraj je narušený třemi údolími, které představují bývalá říční koryta. Neretva Vallis a Sava Vallis byly přítokové kanály, které vytvořily dvě delty na západním a severozápadním okraji kráteru. Rover Perseverance má za úkol zkoumat větší z těchto dvou koryt na západě ve větším detailu.

Pliva Vallis na východě kráteru Jezero byl odtokový kanál, kterým byla voda z jezera odváděna. Díky tomu je Jezero známé jako „jezero s otevřeným povodím“, což je typ vodní plochy, která byla na Marsu kdysi velmi četná. Ve srovnání s „uzavřeným povodím“ (přítok, ale žádný odtok) je tento typ zajímavější, protože v něm byla čerstvá voda se stabilní hladinou. Naproti tomu jezera s uzavřeným povodím často vysychala, díky čemuž se měnila v jezera solná. Z tohoto hlediska jsou méně slibná při pátrání po příznivých podmínkách po minulém životě.

Velká mapa ukazuje povodí dvou přítokových kanálů, z nichž byl materiál dopravován řekami do kráteru a ukládán ve dvou deltách. Sondy na oběžné dráze Marsu musely použít spektrometry k detekování různých minerálů v oblasti zájmu. Jde hlavně o křemičitany ze skupin olivínu a pyroxenů, přičemž v obou případech jde o třídy minerálů pocházejícího z magmatu v plášti Marsu a naznačují přítomnost čedičových vulkanických usazenin, které nebyly vystavené dlouhodobé vodní erozi. Uhličitany identifikované na vnějším okraji kráteru Jezero společně s jílovými usazeninami zase vypovídají o vodní erozi hornin vulkanického původu.

Vulkanické minerály, uhličitany a jílové minerály jsou viditelné jak v deltě, tak i jinde v kráteru. Některé uhličitany (vápence) zřejmě vznikly přímo v jezeře. Podobné jezerní uhličitany a zvláště pak jílové minerály poukazují na sladkovodní podmínky a mají potenciál uchovat stopy života.

Jsou tu ale i jiné typy minerálů jako sírany, které obsahují oxidy železa, amorfní oxidy křemíku a hydroxidy. Tyto však mají tendenci vznikat ve slaných postupně vysychajících vodách. Minerály tak naznačují, že podmínky v kráteru Jezero byly později sušší a méně příznivé pro život. I mezi těmito minerály jsou však takové, které mohly velmi dobře zachovat otisky případného života.

Studium hornin a minerálů širokého původu – ať byly vytvořené vulkanickou činností, vodou nebo modifikovány při nárazech obřích těles – poskytne důležitý pohled na historii Marsu.

Mobilní mise, jako je třeba právě ta roveru Perseverance, poskytují základní terénní průzkum, ale mnohem lepší pohled jsou schopné nabídnout špičkové pozemské laboratoře. Právě z tohoto důvodu bude Perseverance sbírat vzorky hornin z různých míst a ukládat je na povrchu, aby zde byly vyzvednuty budoucími misemi. Perseverance je tak prvním krokem společného podniku MSR (Mars Sample Return) ESA a NASA, v jehož rámci dodá Evropa budoucí rover pro posbírání vzorků horniny a orbitální sondu, která bude mít za cíl dopravit je „domů“.

Nejnovější mapové podklady lze stáhnout ze stránek organizace DLR (Deutsche Zentrum für Luft- und Raumfahrt), která provozuje kameru HRSC, a z mapového serveru Freie Universität Berlin.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky