Jižní pól Měsíce, který je jak z boku spoře osvětlený Sluncem, tak díky hustému posetí krátery utápěný ve stínu, představuje z hlediska lunárního přistání skutečnou výzvu. Italský kosmonaut ESA Roberto Vittori proto na pokročilém leteckém trenažéru vyzkoušel simulované lunární polární přistání. Šlo o součást projektu zapojujícího lidský faktor do lunárního přistání.
Technologická studie „Human-In-the-Loop Flight Vehicle Engineering“ prováděná pod taktovkou ESA zkoumala přidanou hodnotu zapojení lidského dohledu do lunárních přistání, což by mělo zvýšit robustnost a spolehlivost letového systému.
Kosmonaut Roberto Vittori, veterán ze tří vesmírných letů, v rámci tohoto experimentu obsluhoval unikátní pohyblivý simulátor v německé organizaci DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt), konkrétně v Institutu systémové dynamiky a řízení v Oberpfaffenhofenu nedaleko Kolína nad Rýnem. Simulátor je schopen dosáhnout extrémní úhly náklonu a provádět rozličné manévry.
„Byla to úžasná jízda,“ uvedl Roberto Vittori a zdůraznil intuitivní cit pro kompenzaci pohybu, který mu simulátor nabídl.
„Simulátor je neskutečný stroj. Pravděpodobně jeden z nejlepších, s jakým jsem měl tu čest. Dnešní experiment mi každopádně ukázal, že Evropa může hrát klíčovou roli v budoucím průzkumu.“
Simulátor DLR RMS (Robotic Motion Simulator) vychází z průmyslového robotického manipulátoru s kapslí obsahující letovou palubu. Ta je pak vybavena virtuálním průzorem.
Z kapsle byl Roberto Vittori schopen zažít, kterak se kosmická loď chová během kritických letových fází, následně pak převzal iniciativu a začal ji řídit. V jednom zkušebním scénáři měl pilot přistát v oblasti poseté balvany. Roberto Vittori byl schopen zasáhnout ve vyhrazeném časovém úseku a zvolit bezpečnější alternativní místo přistání s pomocí dotykových obrazovek.
V dalším scénáři postihla autopilota technická chyba. V tomto případě byl Roberto Vittori schopen přejít na plně manuální ovládání a během sestupu k povrchu pilotovat lunární modul ručně.
„Naším hlavním cílem bylo vyhodnotit rozhraní mezi člověkem a strojem, stejně jako asistovat činnostem kosmické lodi,“ vysvětluje projektový manažer v ESA Luca Ferracina.
„Vytváříme předběžný návrh a předběžné požadavky pro pilotované lunární přistání, kdy zapojení kosmonauta do rozhodovací smyčky zvyšuje robustnost a spolehlivost letového systému. Naše zkušenosti ukazují, že simulátor DLR RMS je pro tento typ testů velmi dobře využitelný.“
Projekt ESA „Human-In-the-Loop Flight Vehicle Engineering for Exploration Missions“ je součástí příprav na mezinárodní kosmickou stanici Lunar Gateway. Gateway bude krom jiného sloužit coby přestupní stanice pro pilotované mise na Měsíc.
Jakmile bude Gateway založena jako základní tábor pro povrchový průzkum, tak je lunární jižní pól velmi vysoko na seznamu míst, která stojí za to navštívit. Eventuálně dokonce osídlit. Místo krom jiného nabízí možnost vyhnout se zničujícím teplotám panujícím prakticky všude jinde na Měsíci: nabízí téměř nepřetržité osvětlení Sluncem pro fotovoltaické články, stejně jako přístup k zásobám věčně zmrzlé vody v trvale zastíněných kráterech.
Projekt financuje ESA a představuje sjednocující prvek mezi výzkumem a průmyslem. Partner projektu Thales Alenia Space z Itálie poskytl uživatelská rozhraní pro řízení manévrů, jako je například software pro dotykovou obrazovku. Navigace a řízení letu simulovaného lunárního modulu vyvinula španělská firma GMV, která jej následně i adaptovala pro simulátor DLR.
Projekt je realizován skrze program ESA TDE (Technology Development Element), který podporuje slibné nové nápady pro kosmonautiku.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).