Expedice MOSAiC dosáhla severního pólu


Dne 19. srpna 2020 největší a nejdelší polární výprava v historii – známá jako MOSAiC – dosáhla severního pólu. Stalo se tak po neplánované odbočce, které vděčí za neočekávaně příznivé ledové podmínky. Expedice nyní vstupuje do závěrečné fáze, během níž budou výzkumníci studovat poslední kousek arktického puzzle: nárůst nového mořského ledu značící konec letní sezóny.

V září 2019 vyrazil německý ledoborec Polarstern z norského Tromsø, aby strávil rok driftováním napříč Atlantickým oceánem uvězněný v ledu. Poté, co opustil své ledové lože, v němž byl posledních deset měsíců usazený, vydal se skrze Framský průliv a podél severovýchodního pobřeží Grónska. To je oblast, která zpravidla bývá domovem silného mnohaletého ledu.

Za pomoci radarových družicových snímků a dat týkajících se mořského ledu zjistili výzkumníci na lodi, že letošní ledové podmínky jsou „lehčí než obvykle“ a byli schopni uskutečnit cestu k severnímu pólu za pouhých šest dní.

Na palubě ledoborce bylo během celoročního experimentu zhruba 600 výzkumníků ze dvaceti zemí. Ti prováděli různé experimenty na mořském ledě obklopujícím loď, aby získali základní vhled do klíčových procesů globálních klimatických změn.

Koordinátor vědecké kampaně pro misi MOSAiC (Multidisciplinary drifting Observatory for the Study of Arctic Climate) Tânia Casal vysvětluje: „Zásadní důležitost těchto měření je spojená s faktem, že byly prováděné nepřetržitě a společně v průběhu celého roku. Získaná data nabídnou vědecké komunitě mimořádné informace, které budou studované celé roky.“

Jeden z experimentů ESA zahrnoval využití nového pozemního radaru pracujícího s duálními frekvencemi, který byl použitý pro měření síly mořského ledu a který byl hned na místě schopen rozlišovat mezi sněhem a ledem.

Tânia Casal to komentuje: „Ačkoliv drsné podmínky panující na ledu představovaly letos skutečnou výzvu, první výsledky už ukázaly, že události spojené s oteplováním a souvisejícími změnami na sněhovém povrchu mohou vést k podhodnocení koncentrace ledu. To je přitom zásadní proměnná při studiu arktických podmínek.“

Pochopení sněhu a měření jeho vrstvy je velmi důležité také pro mise ESA CryoSat a SMOS, stejně jako pro přípravu následujících tři vysoce prioritních kandidátských misí: CIMR, CRISTAL a ROSE-L.

Nyní když ledoborec Polarstern dosáhl severního pólu, nyní výzkumníci vybrali nové ledové pole, k němuž se přidali, které budou zkoumat a u něhož se opět nechají zamrznout. Budou tak moci zkoumat podzimní vytváření mořského ledu.

Běžně není severní pól pokrytý družicovými daty, takže na většině arktických map vzniká takzvaná „polární díra“. Lodě totiž běžně neplují do oblasti severního pólu, takže informační služby ohledně ledu nejsou vyžadované nebo potřebné.

To představovalo během expedice MOSAiC výzvu, když ledoborec Polarstern driftoval severně od oblasti rutinně pokryté sledováním vývoje mořského ledu družicí Sentinel-1 systému Copernicus. Aby byl tento problém vyřešený, tak skupina Světové meteorologické organizace PSTG (Polar Space Task Group), která se skládá ze třinácti kosmických agentur, zadala družicím speciální úkol opatřit data ze zřídkdakdy snímkované oblasti severního pólu.

Do kampaně byly zapojeny družice RADARSAT a RADARSAT-2 Kanadské kosmické agentury, TerraSAR-X německé DLR a COSMO-SkyMed italské ASI. Mark Drinkwater z ESA k tomu uvedl: „Skupina PSTG vynaložila mimořádné úsilí pro expedici MOSAiC a pro Rok polárních předpovědí, aby získala data z míst, kde se to normálně neděje.“

V závislosti na ledu a počasí bude ledoborec Polarstern následovat transpolární drift mířící na jihu ze své současné pozici na 88 stupních severní šířky. Polarstern už je v závěrečné fázi své cesty a do Bremerhaven v Německu by měl dorazit v polovině října.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky