ESA naslouchá misi studující černé díry


Evropští a ruští specialisté věnující se zpracování signálů z astrofyzikální pozorovací mise, kteří nyní mapují rentgenové zdroje v naší galaxii i mimo ni, objevili dosud neznámé supermasivní černé díry.

V rámci společné technologické demonstrace provedené v dubnu a v květnu ESA, Roskosmos a Institut kosmických věd při Ruské akademii věd (IKI RAN, Institut kosmičskich issledovanij Rossíjskoj akadémiji naúk) ve spolupráci s konstrukční kanceláří NPO Lavočkin použili tři z pozemních komunikačních stanic ESA pro navazování spojení se sondami ve vzdáleném vesmíru, aby nahráli důležitá vědecká data z observatoře Spektr-RG.

Astrofyzikální observatoř Spektr-RG byla vyvinuta Roskosmosem v rámci spolupráce s Německem reprezentovaným letecko-kosmickým střediskem DLR. V současné době pracuje na halo dráze kolem Lagrangeova bodu L2, jenž se nachází zhruba 1,5 miliónu kilometrů od Země. Cílem mise je z tohoto místa zmapovat celou oblohu v rentgenovém spektru a identifikovat ve vesmíru nové zdroje rentgenového záření, k nimž patří třeba supermasivní černé díry.

Letos na jaře byly ruské pozemní stanice běžně využívané ke komunikaci s observatoří Spektr-RG v nepříznivém geografickém postavení, takže do hry vstoupili experti ze sítě pozemních stanic ESA Estrack, kteří pracovali v úzké spolupráci s kolegy z Ruského komplexu pro přijímání vědeckých informací (RKPNI, Rossijskij komplex prinjatija ispytatělnych informacyj).

ESA disponuje třemi parabolickými anténami o průměru 35 metrů, které se nachází v Austrálii, Španělsku a Argentině. S jejich pomocí byla ustanovena série šestnácti komunikačních relací s observatoří Spektr-RG, během níž bylo staženo 6,5 GB vědeckých dat.

V nich byly i snímky vytvořené dvě rentgenovými teleskopy observatoře: přístrojem ART-XC vyvinutým IKI RAN a přístrojem eROSITA, který postavil a provozuje Institut Maxe Plancka pro kosmickou fyziku v Německu.

Bylo to poprvé, co pozemní stanice ESA získávaly vědecká data z ruské observatoře.

Síť Estrack tvoří sedm stanic, které se nachází na třech kontinentech a poskytují spojení s družicemi ESA na oběžné dráze Země, sledují Slunce, pozorují vzdálený vesmír nebo zkoumají vnitřní části naší Sluneční soustavy.

Jsou centrálně řízené z operačního střediska ESA ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu. Zajišťují i podporu misím ESA, Číny nebo Japonska, stejně jako evropským národním agenturám v rámci vzájemné výpomoci.

Tato úspěšná spolupráce demonstruje, jak technologie ESA a Roskosmosu mohou pracovat společně: ukazuje interoperabilitu mezi oběma kosmickými agenturami.

Na konec letošního roku je plánovaná podobná technologická demonstrace, kdy ruské pozemní stanice budou přijímat vědecká data ze dvou misí u planety Mars: ze sondy ESA Mars Express a ze společné mise ESA a Roskosmosu ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter).

Oba experimenty položí základy pro budoucí spolupráci mezi ESA a Roskosmosem, včetně možnosti vzniku dohody o vzájemné podpoře pro budoucí ruské a evropské vědecké i průzkumné mise. Během nich by se mohly používat pozemní komunikační stanice společně. Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky