Družice sledují neobvyklý prachový oblak ze Sahary


Každé léto zanese vítr velké množství pouštních prachových částeček z horké a suché Sahary v severní Africe přes Atlantický oceán. Data z družic Sentinel systému Copernicus a satelitu ESA Aeolus ukazují rozsah letošního prachového „chvostu“ přezdívaného „Godzilla“, na cestě přes Atlantik.

Saharská prachová bouře je také známá jako „Saharská vzdušná vrstva“, která se běžně utváří mezi koncem jara a počátkem podzimu. S tím, že vrcholí od konce června do poloviny srpna. Obrovská množství prachových částic z africké pouště jsou vymetena do žhavého vzduchu silným větrem při zemi. Prach pak je v ovzduší dny nebo týdny: podle toho, jak suché, rychlé a turbulentní masu vzduchu jsou. Větry ve vyšší troposféře pak unáší prach přes Atlantický oceán ke Karibiku a Spojeným státům.

Ačkoliv tento meteorologický úkaz nastává každý rok, v červnu 2020 byl oblak prachu nezvyklý z hlediska své velikosti a vzdálenosti, kterou urazil. Podle Atlantické oceánografické a meteorologické laboratoře při NOAA bych oblak o 60 až 70 procent prašnější, než obvykle. Tím se zároveň stal nejhustším od okamžiku, kdy jsme jej zhruba před dvaceti lety začali pravidelně sledovat.

Animace ukazují rozšíření aerosolů obsahujících saharský prach pohybující se směrem na západ nad Atlantickým oceánem od 1. do 26. června 2020. Běžně se oblak prachu rozptýlí v atmosféře a jednotlivá zrnka popadají před dosažením Ameriky do vln Atlantiku. Jenže v letošním roce urazila hustá koncentrace prachu přibližně 8000 km a je vidět, že se přibližuje ke Karibiku a jižní části Spojených států.

Složený snímek pak ukazuje kombinovaná pozorování z družic Aeolus a Sentinel-5P (systém Copernicus) dne 19. června 2020. Podkreslující aerosol monitorovaný družicí Sentinel-5P je v jasně žluté a zelené barvě, přičemž je viditelný rozsah zvířeného saharského prachu nad Atlantikem. Přes tento podklad jsou nanesena data z družice Aeolus o aerosolu a informace o oblačnosti.

Data z družice Aeolus poskytují cenné informace o výšce a vertikálním rozsahu aerosolové vrstvy. To je rozdíl od snímků získávaných pohledem shora dolů, z nichž je patrné, v jaké výšce se prachová vrstva nachází. Data z družice Aeolus naznačují, že většina prachu je ve výšce 3 až 6 km nad povrchem.

Tato data jsou extrémně důležitá pro modely kvality ovzduší, například pro službu CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service). S jejich pomocí se dá předpovídat, jak daleko se prachová vrstva dostane a jak se bude vyvíjet. A tedy i to, jaké efekty může mít lokálně.

Různé družice nesou různé přístroje, které se vzájemně doplňují. Zatímco družice Sentinel-5P systému Copernicus mapuje látky znečišťující ovzduší kolem celé planety, Aeolus je první satelit mapující profily zemských větrných proudů kolem celé planety. Stejně tak ovšem Aeolus získává informace o vertikálním rozložení aerosolu a vrstvách oblačnosti. Kombinace družicových dat umožňuje vědcům zlepšovat jejich chápání Saharské vzdušné vrstvy. Dále pak dovoluje vytvářet lepší předpovědi kvality ovzduší.

Snímky pořízené misemi Sentinel-2 a Sentinel-3 zachycují prachové částice nad Kapverdami, Kubou a Svatým Filipem.

Zatímco prach představuje nebezpečí pro naše zdraví, způsobuje opar v atmosféře a spouští varování ohledně kvality ovzduší, tak prach putující ze Sahary hraje důležitou roli v našem ekosystému. Prach je zásadním zdrojem živin pro fytoplankton: mikroskopické mořské rostliny, které plují na hladině oceánu nebo těsně pod ní. Některé z minerálů obsažené v prachu spadnuvším do oceánu vedou k vykvetení fytoplanktonu na hladině, což je následně zdroj potravy pro další mořské formy života.

Prach je také zásadní pro život v Amazonii. Doplňuje živiny v půdě deštných pralesů: tyto živiny jsou jinak odplavovány častými srážkami v této tropické oblasti.

Suché a prašné vzduchové vrstvy zároveň potlačují vznik a vývoj hurikánů a bouří v Atlantiku. Tropické bouře potřebují teplé oceánské vody a teplý vlhký vzduch k tomu, aby se mohly zformovat. A pokud se bouře přece jen vyvine, narazí na prašné a suché vrstvy vzduchu putující ze Sahary, které pak brání jejímu dalšímu rozvoji.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky