Lesy nejsou jen klíčem k usměrňování našeho klimatu díky zachytávání atmosférického uhlíku, ale mají také chladicí efekt vytvářením přízemní oblačnosti. První globální vyhodnocení za použití družicových pozorování ukázalo, že pro dvě třetiny světa zvyšuje zalesňování pokrytí přízemní oblačností s tím, že největší účinek mají stále zelené jehličnaté lesy.

Protože stromy ukládají oxid uhličitý z atmosféry a přeměňují jej na biomasu, lesy jsou široce vyzdvihované pro svoji roli při zvládání klimatické změny. Co už ale není tak evidentní je to, jaký mají lesy vliv na klima jiným způsobem: třeba skrze koloběh vody nebo rovnováhu povrchové energie.

Studie publikovaná v aktuálním vydání Nature Communications využívá globální data týkající se oblačnosti vytvořená v rámci iniciativy ESA CCI (Climate Change Initiative) pro sledování efektu přechodu vegetace do listnatého a stálezeleného lesa.

„Pozorování Země čím dál více ukazuje, že stromy a lesy mají významný vliv na klima ovlivňováním biofyzikálních vlastností povrchu,“ vysvětluje jeden ze spolutvůrců studie Alessandro Cescatti.

Studie popisuje, kterak mraky v průběhu roku změnily teplotu v tropických i suchých oblastech mnohdy až o 15 procent.

Ovšem během boreální zimy a jara v Severní Americe, Rusku a východní Evropě, když mají tyto oblasti delší dobu sněhovou pokrývku, dochází k redukci oblačného pokryvu nad lesy ve srovnání s otevřenou krajinou. Boreální léto má na druhé straně silné a konzistentní zvýšení podílu oblačnosti o zhruba 5 procent.

„Bez pozorování oblačnosti a zemského pokryvu pomocí družic by tato studie vůbec nebyla v globálním měřítku proveditelná,“ vysvětluje Martin Stengel, který v této studii nebyl zapojený, ale je vedoucím projektu CCIC (Climate Change Initiative Cloud). „Autoři této studie ocenili vysoké prostorové rozlišení produktů, které jsme jim v rámci naší iniciativy mohli poskytnout.“

Alessandro Cescatti doplňuje: „Studie jako je tato, které jsou založené na robustních družicových pozorováních, jsou nezbytné pro charakterizování komplexnosti klimatického systému a zároveň nabízejí měřítka pro vývoj klimatických modelů.“

Tým zdůrazňuje, že redukce změn klimatu nad pevninou by neměla být zdůvodňována pouze hlediskem zachytávání uhlíku, tedy hlediskem obnovy lesů a bránění odlesňování. Namísto toho by měly přijaté politiky zahrnovat širší klimatické přínosy, které lesy nabízejí: jde třeba o zvýšenou oblačnost pro místní ochlazování nebo přínos k tvorbě deště. To vše dává lesům přidanou hydrologickou hodnotu.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).