Italská hora Etna, což je nejaktivnější evropská sopka, má výbušnou náladu: za méně než tři měsíce měla sedmnáct erupcí. Jejich snímky pořídily přístroje na palubě tří různých družic obíhajících Zemi. Odhalily tak intenzitu erupčních epizod lávy známých jako paroxysmy.
Hora Etna nacházející se na východním pobřeží Sicílie patří k nejaktivnějším sopkám na světě. K jejím erupcím dochází na vrcholu, kde jsou čtyři krátery: Voragine a Bocca Nuova zformované v letech 1945 a 1928, Severovýchodní, což je nevyšší bod Etny (3330 m), a Jihovýchodní, jenže je v poslední době ze všech nejaktivnější.
Počínaje únorem 2021 začal Jihovýchodní kráter vytvářet řadu intenzivních lávových fontán osvětlujících noční oblohu odstíny oranžové a červené. V následujících týdnech postupně dosáhly lávové fontány výšky až 1,5 km.
Tyto spektakulární exploze jsou mezi nejvyššími kdy pozorovanými nad Jihovýchodním kráterem za poslední dekády. V minulosti dosahovaly lávové fontány stejné výšky jen nad kráterem Voragine v prosinci 2015, kdy měly přes 2000 m.
Různé družice nesou různé přístroje, díky čemuž mohou poskytovat značné množství navzájem se doplňujících informací pro lepší pochopení sopečných erupcí. Jakmile dojde k erupci, optické přístroje zaznamenají různé fenomény, které jsou s ní spojené. A to včetně lávového toku, sesuvů půdy, posunů zemského pokryvu a zemětřesení.
Snímky z družic zachycují nejnovější aktivitu sopky. Fotografie pořízené misemi Sentinel-2 a Sentinel-3 systému Copernicus byly zpracovány tak, aby na nich byla co nejviditelnější aktivita v kráteru. Pilíře kouře jsou pak viditelné, kterak se táhnou východním směrem k městu Giarre.
Atmosférické senzory na družicích zase mohou identifikovat plyny a aerosoly uvolněné při erupci, stejně jako kvantifikovat jejich širší dopad na životní prostředí. Snímek pořízený družicí Sentinel-5P systému Copernicus ukazuje viditelné koncentrace oxidu siřičitého putující jižním směrem k Libyi. Oxid siřičitý je uvolňovaný sopkou ve chvíli, kdy je magma relativně blízko povrchu.
Asi po týdnu v klidovém stavu se Jihovýchodní kráter Etny opět probudil k životu ráno 31. března kolem 7:00 h středoevropského času. Po hlasité explozi se nad sopkou objevila oblaka popela a vytryskla láva.
Podle Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii v Itálii (INGV) aktivita postupně narůstala a během noci se láva rozlila směrem k Valle del Bove. Její menší proudy pak pokračovaly jižním směrem.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
