Generální ředitel ESA Josef Aschbacher dnes zdůraznil, že práce ESA v kosmickém prostoru nebude narušena tragickými událostmi na Ukrajině. Josef Aschbacher uvedl, že pokračují práce na vyhodnocení dopadů na probíhající programy. A to včetně misí zasažených rozhodnutím Roskosmosu přerušit startovní operace nosičů Sojuz z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně.
Krom toho ESA připravuje návrh, který – pokud jej schválí členské státy – ještě více podpoří evropské mikronosiče. Ty budou doplňovat programy Ariane a Vega, jež tvoří páteř evropské kosmické dopravní kapacity.
„Síla ESA je v hluboké a dlouhodobé mezinárodní spolupráci, která z Evropy dělá lídra globální kosmické komunity,“ uvádí. „Dnes čelíme bezprecedentním hrozbám, ale jsem si jistý, že společně s našimi členskými státy můžeme postavit Evropu silnější a s robustnější vesmírnou kapacitou.“
Především, jak uvedl Josef Aschbacher, pokračuje ESA v implementaci sankcí vůči Rusku, o kterých rozhodly její členské státy, a vyhodnocuje jejich dopady na probíhající programy. Tato práce probíhá v úzké koordinaci s průmyslovými a mezinárodními partnery.
Pro mise zasažené rozhodnutím Roskosmosu stáhnout se z evropského kosmodromu a pro které nyní ESA hledá dopravní službu (jde o Galileo M10, Galileo M11, Euclid a EarthCare) jsou zvažovány nosiče Ariane 6 a Vega-C. Pro každou misi se přitom chystá hlavní a záložní varianta, které budou předloženy na setkání Rady ESA v červnu. Pravidelné výměny informací probíhají mezi ESA a Evropskou komisí ohledně dopravních služeb pro systém Galileo.
Ředitel ESA pro kosmickou dopravu Daniel Neuenschwander dodává, že pokračují práce na zajištění pokračování využívání služeb rakety Vega-C a na dosažení co nejvyššího počtu startů Ariane 6 pro institucionální mise v letech 2023/24.
V souvislosti s Agendou ESA mající za cíl vyvíjet nezávislou a komerčně robustní evropskou dopravní kapacitu kosmická agentura vyhodnocuje příležitosti s takzvanými mikronosiči, které dnes vyvíjí soukromé společnosti napříč celou Evropou.
„Žádáme evropské společnosti pracující na mikronosičích, aby nám poskytly robustní technické informace o stavu jejich vývoje,“ uvádí Daniel Neuenschwander.
Jak dodává, cílem je připravit podklady pro potenciální významnou podporu na Radě ESA na ministerské úrovni, ke které dojde v listopadu 2022. Mezi druhy podpory může patřit požadavek na iniciaci konkurenčního výběrového procesu realizovaného za předem vyhlášenou odměnu. Týkal by se vynesení mise ESA pomocí mikronosiče, a to pravděpodobně v roce 2024.
„S realistickým pohledem na vývojové mezníky a na ně navazující termíny startů umožníme evropským společnostem provozujícím mikronosiče kvalifikovat se a ucházet o individuální vypuštění mise ESA,“ uvádí Daniel Neuenschwander.
A dodává: „Úkolem ESA v oblasti kosmické dopravy je zajistit nezávislý evropský přístup do vesmíru, umožnit aktivity v kosmickém prostoru a již záhy nabídnout také kapacitu z oběžné dráhy zpět na Zemi.“
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
