Agentura ESA a společnost Airbus podepsaly smlouvu na návrh a výrobu družice ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey). S jejím startem se počítá v roce 2029.
ARIEL je třetí z trojice dedikovaných exoplanetárních misí připravovaných ESA a zaměřených na různé aspekty tohoto rychle se rozvíjejícího oboru. Následovat bude mise CHEOPS, která odstartovala v roce 2019, a PLATO. S jejím startem se počítá v roce 2026.
Mise ARIEL bude studovat složení exoplanet, kterak se formovaly a jak se vyvíjely. A to sledováním vzorku zhruba jednoho tisíce planet u jiných hvězd. Pozorovat je bude souběžně na viditelných a infračervených vlnových délkách.
Jde o první misi věnovanou měření chemického složení a teplotních profilů exoplanet, což umožní jejich propojení s prostředím hostitelské hvězdy. Toto zaplní významnou mezeru v našich znalostech toho, kterak je chemie planety spojena s prostředím, kde vznikla, nebo zdali a jak má typ mateřské hvězdy vliv na fyziku a chemii vývoje planet.
Pozorování těchto světů nám nabídne vhled do počátečních fází formování planet a atmosfér a do jejich následného vývoje. To nám pomůže lépe pochopit genezi naší Sluneční soustavy. Stejně tak nám tento výzkum pomůže stanovit, zdali je někde ve vesmíru možnost života a zdali někde není planeta podobná Zemi.
„Tímto mezníkem oslavuje mise ARIEL pokračování našich mimořádných vztahů s průmyslovými partnery a udržíme Evropu na špici technologií v oblasti výzkumu exoplanet v následující dekádě i dále,“ uvádí vědecký ředitel ESA Günther Hasinger.
Uzavření smlouvy bylo oslaveno malým ceremoniálem v ústředí ESA v Paříži 6. prosince 2021.
„Je to vzrušující fáze mise, kdy jsme se posunuli vpřed s vybraným návrhem a máme jmenovaného hlavního dodavatele,“ doplňuje projektový manažer mise ARIEL v ESA Jean-Christophe Salvignol.
Airbus povede evropské průmyslové konsorcium, které družici postaví. Zároveň poskytne znalosti a podporu ESA při vývoji jejího přístrojového modulu. Místem, kde proběhne vývoj, výroba a integrace prvků družice, bude továrna ve francouzském Toulouse. Výroba avioniky, rádia a celého elektrického vybavení platformy bude svěřena britskému Airbus Stevenage.
„Airbus má rozsáhlé zkušenosti v přelomových vědeckých misích, mezi něž patří Juice, Gaia, Solar Orbiter, Lisa Pathfinder a Cheops. A právě z jejich dědictví bude vycházet nejnovější vědecká mise ESA, ARIEL,“ komentuje vedoucí kosmických systémů společnosti Airbus Jean-Marc Nasr.
Modul s vědeckým vybavením, k němuž bude patřit metrový kryogenní teleskop a související vědecké přístroje, poskytne ARIEL Mission Consortium. Toto konsorcium se skládá z více než padesáti institucí v 17 evropských zemích. Kromě nich se na výbavě bude podílet i NASA.
Mise by měla startovat na nové raketě ESA Ariane 6: poletí společně se sondou Comet Interceptor. Ariel bude pracovat z druhého Lagrangeova bodu (L2), který se nachází 1,5 miliónu kilometrů za Zemí při pohledu od Slunce. Životnost má mít nejméně čtyři roky. Díky svému velmi stabilnímu teplotnímu a mechanickému návrhu bude družice schopná provádět dlouhodobá pozorování jednoho exoplanetárního systému po dobu deseti hodin až tří dnů.
„Může se zdát, že je start mise Ariel velmi daleko, ale teď jsme pevně na cestě k této úžasné vědecké misi, která dále rozšíří naše znalosti o hvězdných systémech daleko za hranice naší Sluneční soustavy,“ uvádí projektové vědkyně mise Ariel v ESA Theresa Lueftingerová.
Mise Ariel byla vybrána v roce 2018 jako čtvrtá vědecká výprava střední třídy v rámci plánu ESA Cosmic Vision.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
