Mise dvou družic Proba-3 prochází předletovými testy

Sdílet:


Dvojice družice ESA pro pozorování Slunce Proba-3 byla umístěna do vzletové pozice, kdy byla jedna usazena na druhou. Stalo se tak v rámci testování simulovaného startu a zkoušek odolnosti vůči podmínkám kosmického prostředí v IABG v Německu. Skutečný start je plánovaný na příští rok.

Mise Proba-3 se skládá ze dvou družic, které budou vypuštěné společně na oběžnou dráhu během jednoho startu. Pár pak bude létat v přesné formaci vůči sobě tak, aby satelit kruhového tvaru označovaný jako Occulter (Stínítko) vrhal dlouhodobý stín na druhý pojmenovaný Coronagraph (Koronograf). To dovolí vytvořit umělé „zatmění Slunce“ a pozorovat tak vnitřní vrstvy slabé sluneční korony (čili atmosféry), které jsou za normálních okolností přesvícené slunečním kotoučem.

Družice byly dokončeny na jaře a následně došlo k jejich odeslání do IABG k testům. IABG je jedním ze tří evropských středisek určených k testování satelitů, která jsou vybavena zařízeními pro simulaci každého aspektu kosmického prostředí.

„Naší první prioritou je zajistit, že pár družic přečká namáhání při startu. Proto jakmile byla družice Coronagraph umístěna na sesterský Occulter, tak kombinovaná sestava prošla testem simulujícím podmínky na raketě. Na vibračním stole jsme je vystavili působení vibrací různých frekvencí, abychom zjistili, zdali je nějaké rezonanční frekvence nemohou poškodit,“ vysvětluje strukturální inženýr mise Proba-3 v ESA Alexandru Vargalui.

„Následovaly akustické zkoušky, při nichž byla sestava družic vystavena působení hluku o stejné intenzitě jako při startu rakety.“

Po ověření, že je Proba-3 způsobilá k letu, bylo dalším krokem otestování oddělovacího systému: ten zajistí jak odpojení páru družic od horního stupně nosiče, tak následně jednoho satelitu od druhého. A nakonec zajistí i vyklopení panelů slunečních baterií s jejich mechanismem natáčení ke Slunci, bez čehož by nebylo možné získávání energie na oběžné dráze.

Další fáze testování bude pro tuto misi zcela unikátní. Jak vysvětluje projektový manažer Proba-3 Damien Galano: „Aby pár družic Proba-3 udržel svoji pozici s přesností na milimetry, má celou řadu naváděcích, navigačních a řídicích prvků. Využíváme proto prostory IABG k otestování senzorového systému mise Proba-3. Kombinuje kamery na sondě Occulter s jasnými LED světly na druhém Coronagraphu, což jim dovolí vyhledat jedna druhou a odhadnout svoji vzájemnou vzdálenost.

„Systém je navržený, aby pracoval až na vzdálenost 250 m mezi dvěma družicemi, takže k jeho testování potřebujeme opravdu hodně prostoru. V minulosti se k tomu využila hlavní chodba v technickém středisku ESA ESTEC v Nizozemsku.“

Po této zkoušce čeká misi Proba-3 tradičně teplotně-vakuová zkouška. Během ní bude zařízení provozováno po delší dobu v podmínkách téměř kosmického vakua, stejně jako bude vystaveno teplotním extrémům vyskytujícím se na oběžné dráze. Kosmický prostor je totiž místem, kde je možné setkat se zároveň s horkem i chladem. Třeba ve chvíli, kdy je část konstrukce osvícena sluncem, zatímco další jsou ve stínu.

Jakmile bude testování životaschopnosti družic v kosmickém prostoru dokončeno, tak se oba satelity vrátí do Belgie k dokončení ověření funkčnosti.

Mise Proba-3 bude vypuštěna s pomocí indické rakety PSLV v příštím roce.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky