Astronomové potvrdili objev vzácného nebeského tělesa: komety, která dorazila z prostoru mimo naši Sluneční soustavu.
Nově identifikovaný mezihvězdný objekt oficiálně pojmenovaný 3I/ATLAS je teprve třetím podobným tělesem, které bylo pozorováno. Předcházely mu slavné 1I/ʻOumuamua (2017) a 2I/Borisov (2019).
Kometa byla poprvé spatřena 1. července 2025 teleskopem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) v Río Hurtado (Chile). Její neobvyklá trajektorie pohybu okamžitě vyvolala podezření, že přichází z mezihvězdného prostoru. To bylo později potvrzeno astronomy z celého světa a objekt dostal formální označení 3I/ATLAS. Značí, že jde o třetí známý mezihvězdný objekt.
3I/ATLAS je přibližně 670 kilometrů od Slunce a koncem října 2025 se k němu bude nacházet nejblíže. Kometa má průměr až 20 km, přičemž se v současnosti pohybuje rychlostí přibližně 60 km/s ve vztahu ke Slunci. Pro Zemi nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se k nám nepřiblíží na méně než 240 miliónů kilometrů. To je 1,5násobek vzdálenosti Země od Slunce.
Kancelář planetární obrany ESA reagovala na objev okamžitě. Automatické detekční systémy varovaly astronomy ESA, kteří se okamžitě začali podílet na globální snaze sledovat dráhu komety a nalézt důkazy o její existenci ve starších datech. Jde o proces známý jako „precovery“ (volně „předodhalení“).
Astronomové ESA využívají teleskopy na Havaji, v Chile a Austrálii k monitorování pohybu komety. Některé z nich jsou přímo vlastněné ESA, jiné jsou poskytovány v rámci dlouhodobého partnerství.
Tyto aktivity jsou součástí širší mise ESA detekovat, sledovat a charakterizovat blízkozemní objekty. A to ač 3I/ATLAS není považována vzhledem ke vzdálenosti od naší planety za jeden z nich.
Vědci se nyní budou snažit dozvědět více o složení a chování tohoto mezihvězdného návštěvníka.
3I/ATLAS je aktivní kometa. Pokud se dostatečně ohřeje při přiblížení k naší mateřské hvězdě, začne sublimovat. Jde o proces, kdy se zmrzlé planety přemění rovnou na páru a nesou s sebou prachové a ledové částice tvořící zářící komu a chvost.
Ve chvíli největšího přiblížení k Zemi ovšem bude kometa schovaná za Sluncem. Předpokládá se, že počátkem prosince se znovu objeví a nabídne astronomům další příležitost ke studiu.
Mezihvězdné objekty jako 3I/ATLAS jsou mimořádné díky svému cizímu původu. Zatímco každá planeta, měsíc, asteroid, kometa a forma života, které se zformovaly v naší Sluneční soustavě, mají společný původ a společnou historii, mezihvězdní návštěvníci jsou skutečnými cizinci. Představují pozůstatky cizích planetárních systémů a nesou s sebou stopy o formování světů daleko za hranicemi našeho vlastního.
Může trvat tisíce let, než lidé navštíví planetu v jiné sluneční soustavě, ale mezihvězdné komety nám už teď nabízejí lákavou příležitost dotknout se něčeho skutečně mimozemského.
Tito ledoví tuláci nabízejí vzácné a hmatatelné spojení s širší galaxií. Tedy s materiály, které se formovaly v prostředí zcela odlišném od našeho. Možnost některý z nich navštívit by znamenala mnohem bližší propojení lidstva s vesmírem.
Za tímto účelem připravuje ESA misi Comet Interceptor. Sonda bude vypuštěna v roce 2029 na pakovací oběžnou dráhu v Lagrangeově bodě 2 (L2) soustavy Země-Slunce a zde bude čekat na vhodný cíl. A to na nedotčenou kometu ze vzdáleného Oortova oblaku, který obklopuje naši Sluneční soustavu, nebo na nepravděpodobný, ale na druhé straně velmi lákavý, mezihvězdný objekt.
Zatímco je nepravděpodobné, že bychom byli schopni objevit mezihvězdný objekt, který by byl dosažitelný sondou Comet Interceptor, půjde o první demonstraci mise rychlé reakce, která čeká ve vesmíru na svůj cíl. Tedy pro možné budoucí mise, které tyto záhadné návštěvníky zachytí.
Ať už se jedná o 1I/‘Oumuamua, 2I/Borisov, 3I/ATLAS nebo další budoucí cíle, každý nový mezihvězdný poutník nám připomíná, že jsme součástí rozsáhlé a dynamické galaxie. A že vesmír někdy přijde k nám.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
