Kontrakt se společností Arianespace zajišťuje cestu na oběžnou dráhu pro třetí družici Sentinel-1 systému Copernicus. Vynese ji v první polovině roku 2023 nová raketa ESA Vega-C z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně. Družice Sentinel-1C bude pokračovat v kritickém úkolu dodávání důležitých radarových dat pro širokou paletu služeb, aplikací a také pro vědecké účely.
Ambiciózní mise Sentinel-1 je vybavena pokročilou radarovou technologií pro získávání snímků zemského povrchu za jakéhokoliv počasí nebo v kteroukoliv denní či noční dobu. Sentinel-1 nejen nasadil vysoko laťku pro ostatní radarové kosmické programy, ale také se stal úvodní misí programu Copernicus. To je kosmický prvek programu dálkového průzkumu Země, který probíhá pod taktovkou Evropské unie.
Už několik let je systém Copernicus největším poskytovatelem dat týkajících se dálkového průzkumu Země. Flotila misí Sentinel dodává data pro celou řadu služeb vytvářených v rámci systému Copernicus. Ty pomáhají řešit nejpalčivější problémy dneška: potravinovou bezpečnost, růst hladiny moří, tání ledu, přírodní katastrofy a všepřekrývající problém klimatické krize.
V dubnu 2014 byla družice Sentinel-1A první, která byla v rámci pozoruhodného programu dálkového průzkumu vypuštěna.
Protože se mise skládá ze dvou identických družic nacházejících se na dráze s rozestupem 180 stupňů od sebe, je možné získat snímek celé planety co šest dní. Ve vyšších zeměpisných výškách pak dokonce denně. Družice Sentinel-1B byla vypuštěna v dubnu 2016.
Družice Sentinel-1A již nyní překročila svoji plánovanou sedmiletou životnost. Navzdory tomu je stále ve skvělém stavu a předpokládá se, že ještě několik let bude sloužit.
Naproti tomu satelit Sentinel-1B v současnosti není k dispozici kvůli technické anomálii. I proto je důležité dostat Sentinel-1C na oběžnou dráhu tak rychle, jak je to jen možné.
Kontrakt, který byl dnes podepsaný ředitelkou programů dálkového průzkumu Země ESA Simonettou Cheliovou, která jednala jménem Evropské komise, ředitelem kosmické dopravy v ESA Danielem Neuenschwanderem a ředitelem společnosti Arianespace Stéphanem Israëlem, zajišťuje cestu na oběžnou dráhu pro družici Sentinel-1C na palubě rakety Vega-C startující z Francouzské Guayany.
Simonetta Cheliová při této příležitosti uvedla: „Všechny družice Sentinel, které ESA vyvinula a postavila pro Evropskou unii, jsou neskutečně úspěšně a tvoří jádro špičkového globálního programu monitorování životního prostředí. Mise Sentinel-1 je klíčem k dodávce radarových dat pro monitorování mořského ledu, sledování ledovců, poklesů zemského pokryvu, ropných skvrn a mnohého dalšího. Protože čím dál více uživatelů je na těchto datech závislých, jsme extrémně šťastní, že můžeme zajistit start pro Sentinel-1C na raketě ESA Vega-C, čímž dále rozšiřujeme autonomní přístup ESA do vesmíru.“
Stéphane Israël dodává: „Opět jsme hrdí na kontrakt na start uzavřený s Evropskou kosmickou agenturou pro další prvek kosmického segmentu systému Copernicus, který jen podtrhuje naše dlouhodobé partnerství. Pro Arianespace je kontrakt dalším důkazem důvěry ve spolehlivost systému Vega a je potvrzením jeho schopnosti dostát inovativním uživatelským požadavkům.“
Raketa Vega-C je silnější než její předchůdkyně a je schopná realizovat celou širokou paletu různých misí. Při startu má výšku 35 m a hmotnost 210 t. Je schopná dopravit náklad o hmotnosti 2200 kg na referenční polární dráhu ve výšce 700 km, čímž naplňuje potřeby evropských institucí a průmyslu.
Nosič Vega-C vynese Sentinel-1C, který má hmotnost přibližně 2,3 t, na helisynchronní dráhu v výšce 690 km.
Projektový manažer mise Sentinel-1 v ESA Ramón Torres k tomu doplňuje: „Sentinel-1C v současné době prochází posledními stupni testovací kampaně. K nim patří zkoušky kosmického prostředí, kdy je celá družice vystavena stejnému mechanickému a akustickému stresu, který ji čeká během startu. Stejně tak ještě projde teplotními, vakuovými a radiačními zkouškami, aby byla prověřena její připravenost na prostředí, v němž bude pracovat příští roky.“
„Pokud zkoušky dopadnou úspěšně. Tak se koncem roku 2022 předpokládá vydání rozhodnutí o plné připravenosti k letu.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
