Space Safety Programme
Popis programu
Program je koncipován směrem k výraznému pokročení v dosažení cílů kosmické bezpečnosti stanovených k roku 2030. Za tímto účelem se S2P P3 zaměřuje na pokračování projektů zahájených v předchozích obdobích. Na tuto část návrhu programu je kladen zvláštní důraz (vyčleněno 75 % plánovaného rozpočtu). Současně je navrženo postupovat směrem k cílům programu přidáním nových projektů v podobě nového základního pilíře Planetární obrany (zejm. mise RAMSES/SATIS) a řady space safety komplementárních projektů/elementů v pilíři COSMIC.
Program zachovává čtyřpilířovou strukturu programu, ale zobecňuje základní pilíře (cornerstones) do oblastí misí (planetární obrana, kosmické počasí, ADRIOS). Pro COSMIC se zjednodušuje strukturu na 6 elementů, který každý čítá další návazné projekty/elementy.
Český průmysl a akademická sféra jsou dlouhodobě velmi aktivně zapojeny do programu kosmické bezpečnosti a významnou měrou se podílejí jak na realizaci vlastních misí, tak si na dílčích doplňujících aktivitách v rámci COSMIC.
Základní pilíř PLANETÁRNÍ OBRANY
V oblasti planetární obrany se program přesouvá od úspěšné mise Hera k ambiciózní misi RAMSES. Ta má být vypuštěna v roce 2028 a setká se s asteroidem Apophis dva měsíce před jeho mimořádně těsným průletem kolem Země v roce 2029. Využije přitom zkušenosti z mise Hera k prozkoumání gravitačních efektů a upřesnění strategií pro zmírnění dopadu rizik. Pro dodržení harmonogramu bylo nutné zahájit RAMSES již před konferencí CM25. Dále probíhají přípravy na vylepšení sítě FlyEye pro průzkum blízkozemních objektů, studium mise NEOMIR – infračerveného teleskopu určeného k detekci asteroidů přicházejících ze směru Slunce. Studie alternativních metod odklonu (např. iontový paprsek v rámci mise PAN) ukazují širší cíle ochrany Země. Další mise jako SATIS, malý agilní inspektor asteroidů, potvrzují závazek programu k inovacím.
Základní pilíř ADRIOS (ACTIVE DEBRIS REMOVAL AND IN-ORBIT SERVICES)
ClearSpace-1 představuje zásadní krok směrem k vytvoření udržitelného trhu pro odstraňování vesmírné tříště (odpadu) a servisní služby na oběžné dráze, zaměřující se na neaktivní objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO). Mise Rise, plánovaná na rok 2029, má za cíl demonstrovat převzetí řízení orientace aktivní geostacionární družice – milník, který otevře cestu komerčnímu servisním službám. Tuto snahu doplní mise ENCORE, rovněž plánovaná na rok 2029, která prodlouží provozní životnost klientského satelitu o pět let a zajistí jeho odpovědné vyřazení po skončení mise. Demonstrátor CAT-IOD (standardizované rozhraní pro odstraňování kosmické tříště/neaktivních družic) je rovněž novou aktivitou pro třetí programovou periodu. Uvedené mise společně posouvají technologie pro setkání s nekooperativními objekty, řízené deorbitace a doplňování paliva, čímž snižují množství vesmírného odpadu a podporují opakovaně využitelnou infrastrukturu.
Základní pilíř KOSMICKÉHO POČASÍ
Mise Vigil představuje průlomový projekt jako první evropská operační mise pro sledování vesmírného počasí z hlubokého vesmíru, poskytující včasná varování před slunečními událostmi. Díky přenosu dat v reálném čase bude chránit kritickou infrastrukturu na Zemi i na oběžné dráze. Vývoj mise je pečlivě řízen s ohledem na výkon, náklady a rizika, přičemž se klade důraz na dodržení ambiciózního harmonogramu navzdory finančním výzvám. Třetí perioda se zaměří na dynamický harmonogram, který má udržet tempo a zajistit včasné dosažení klíčových milníků. Pro plné využití dosavadního pokroku je nezbytné zajistit dostatečné financování, aby se předešlo zpožděním a dodatečným nákladům. Ve čtvrtém období se aktivity přesunou do fází integrace a testování, počínaje integrací přístrojů a pokračujícími systémovými testy a kvalifikací pro prostředí. Paralelně začne příprava nosiče a pozemního segmentu letových operací, což podpoří hladké dokončení programu. Další podpůrné aktivity probíhají v rámci segmentů Cosmic, zaměřených na vývoj služeb a senzorů pro monitoring kosmického počasí, které budou poskytovat spolehlivá data z družic (např. Aurora-D, nanodružicová konstelace) i pozemních systémů. Program zahrnuje pokročilé modelování, fúzi dat a služby v reálném čase, propojující výzkum s provozem pro ochranu elektrických sítí, družicových flotil a komunikačních sítí před hrozbami, které kosmické počasí přináší.
COSMIC
Elementy v oblast Cosmic doplňují výše uvedené pilíře rozdělením projektů do šesti segmentů: Vývoj služeb a senzorů pro monitoring kosmického počasí, predikce dopadů asteroidů, technologie pro rostoucí kosmický provoz, technologie pro bezemisní provoz družic (z pohledu kosmické tŕíště), podpora konkurenceschopnosti aj. Každý segment připravuje inovativní mise v rámci studií fáze A/B, jako je mise SWORD pro detekci radiačního záření na oběžné dráze, nebo nový koncept monitorování lunárního prostředí (LEMO-TD). Iniciativy pro čistý vesmír, včetně platforem Zero Debris a deorbitačního kitu, směřují k větší udržitelnosti oběžné dráhy. Tento přístup zahrnuje i iniciativu cirkulární ekonomiky, která zahrnuje recyklaci, renovaci a aktivní odstraňování tříště na oběžné dráze.
Doba trvání:
- S2P P3: 2026 – 2028
- S2P P2: 2023 – 2025
- S2P P1: 2020 – 2022
Finanční příspěvek ČR:
- S2P P2: 16,0 MEUR
- S2P P2: 15,9 MEUR
- S2P P1: 13,8 MEUR
Kontaktní osoba:
Václav Nesládek (vaclav.nesladek[at]mpo.gov.cz), delegát ČR v Programovém výboru ESA pro sledování Zemi blízkého prostoru (PB-SSA).
Web:
