Snímek z Kosmického teleskopu Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST), který je společnou misí americké NASA, evropské ESA a kanadské CSA, nám znovu ukázal jednu z nejznámějších oblastí oblohy. A to Hubbleovo ultrahluboké pole (Hubble Ultra Deep Field). Nový snímek byl tentokrát pořízený pomocí dvou přístrojů Webbova teleskopu. Výstupem je detailní pohled odhalující tisíce vzdálených galaxií, z nichž některé patří do nejčasnějších období kosmické historie.
Zobrazené pole, známé jako oblast MIDIS (MIRI Deep Imaging Survey), bylo pozorováno pomocí filtru s nejkratší vlnovou délkou přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) téměř 100 hodin. Jedná se o dosud nejdelší pozorování extragalaktického pole s jedním filtrem uskutečněné Webbovým teleskopem, které nabídlo jeden z nejhlubších pohledů do vesmíru, jaké kdy byly získány. V kombinaci s daty z Webbovy kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) umožňuje snímek astronomům prozkoumat, kterak se galaxie rodily a během miliard let formovaly.
Tato pozorování hlubin vesmíru odhalila na tomto malém kousku oblohy více než 2500 objektů. Mezi nimi jsou stovky extrémně rudých galaxií: některé z nich jsou pravděpodobně masivní prachem zakryté systémy nebo vyvinuté galaxie se zralými hvězdami, které vznikly v rané fázi historie vesmíru. Díky vysokému rozlišení Webbova teleskopu, a to i ve středních infračervených vlnových délkách, mohou vědci rozlišit struktury mnoha z těchto galaxií a studovat, jak je jejich světlo rozloženo, což vnáší jasno do jejich růstu a vývoje.
Barvy na tomto snímku, které byly přiřazeny různým druhům infračerveného světla, zdůrazňují jemné rozdíly, které mohou astronomové díky tomuto hlubokému pohledu rozeznat. Oranžová a červená představují nejdelší vlnové délky ve střední infračervené oblasti. Galaxie v těchto barvách mají i další vlastnosti jako jsou vysoké koncentrace prachu, hojná tvorba hvězd nebo aktivní galaktické jádro (AGN, Active Galactic Nucleus) ve svém středu, které vyzařují více tohoto vzdálenějšího infračerveného světla. Malé zelenobílé galaxie jsou obzvláště vzdálené, s vysokým rudým posuvem. Ten posouvá jejich světelné spektrum do vrcholových středních infračervených vlnových délek, které jsou zobrazeny bílou a zelenou barvou. Většina galaxií na tomto snímku postrádá takovéto prvky zesilující střední infračervené záření, takže jsou nejjasnější v kratších blízkých infračervených vlnových délkách, které jsou zobrazeny modrou a azurovou barvou.
Návratem k tomuto legendárnímu prvnímu snímku hlubokého pole, který poprvé proslavil Hubbleův kosmický teleskop (společný projekt NASA a ESA), pokračuje Webbův teleskop v tradici zkoumání hlubokého vesmíru a rozšiřuje ji: odhaluje nové detaily, dříve skryté galaxie a nabízí nové poznatky o formování prvních kosmických struktur.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
