Nejmodernější zařízení ESA pro měření času, atomové hodiny ACES (Atomic Clock Ensemble in Space), bylo úspěšně instalováno na Mezinárodní kosmickou stanici. Tím začala nová kapitola v přesné kosmické vědě.
Přístroj ACES se vydal na oběžnou dráhu 21. dubna 2025 na palubě rakety Falcon 9 (SpaceX) z Kennedyho kosmického střediska NASA na Floridě. Byl součástí 32. komerční zásobovací mise SpaceX na Mezinárodní kosmickou stanici. Dne 25. dubna, po připojení k orbitálnímu komplexu, přístroj instalovalo kanadské staniční robotické rameno na pozici na modulu Columbus směřující k Zemi, kde bude ACES pracovat následujících třicet měsíců.
ACES, který byl vyvinutý ESA ve spolupráci s evropským průmyslem pod vedením společnosti Airbus, nese nejpřesnější atomové hodiny, jaké se kdy dostaly do vesmíru: césiové hodiny PHARAO byly vyvinuté francouzskou kosmickou agenturou CNES a hodiny Space Hydrogen Maser zase švýcarskou Safran Timing Technologies. Hodiny budou pracovat v tandemu a ve spojení se špičkovým mikrovlnným a laserovým systémem budou dodávat bezprecedentně přesný čas z oběžné dráhy, díky čemuž vznikne „síť hodin“. Srovnáním nejpřesnějších hodin na Zemi a v kosmickém prostoru bude zkoumat původ času, testovat obecnou relativitu a pomáhat budovat cestu k předefinování sekundy založené na příští generaci optických hodin.
Po dokončení instalace je dalším krokem první zapnutí systému plánované na 28. dubna. Úvodní aktivace naváže spojení s pozemním řídicím střediskem, což dovolí spojení telemetrické (data přenesená z ACES na Zemi) a telepříkazové (instrukce posílané inženýry ze země na ACES). Zároveň dojde ke stabilizaci teplotních systémů v přípravách na pravidelný provoz.
Následovat bude šestiměsíční komisí fáze, během které budou inženýři a vědci kalibrovat přístroje, testovat přenosové linky a charakterizovat kvalitu hodin ACES. Jak bude na palubě Mezinárodní kosmické stanice kroužit kolem Země, tak se přístroj ACES spojí přes vybrané pozemní stanice několikrát denně s jinými hodinami. Jakmile budou několikery hodiny ve výhledu stanice, například dvoje umístěné v Evropě, ACES může dosáhnout během několika dní časové přesnosti 10-17, tedy 10 kvintilióntin sekundy. Jde o jeden až dva řády lepší výsledek, než jakého dosahují dnešní navigační družice, třeba GPS.
Na konci komisní fáze budou definovány nejlepší operační parametry pro
PHARAO. ACES pak začne svoji dvouletou vědeckou fázi s deseti plánovanými cykly 25denních sběrů dat. Po ověření vědeckým týmem ACES budou výsledky sdílené s globální vědeckou komunitou, což otevře nové možnosti v základní fyzice a fyzice času.
„Jsem tak nadšený a hrdý na to, že se náš neskutečně komplexní a nesmírně důležitý projekt po mnoha letech tvrdé práce dostal do vesmíru. Pro ESA a vědeckou komunitu je to zásadní úspěch a už teď se těším na výstupy práce, na které se podílely krom mnoha jiných partnerů z celé Evropy Airbus, Timetech, CNES, Safran Time Technologies a ESA. ACES je korunním klenotem ESA na Mezinárodní kosmické stanici,“ konstatuje projektový vědec ACES v ESA Simon Weinberg.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
