Jih Evropy je opět na vrcholu extrémních letních veder. Rostoucí teploty a vyschlá země přispívají k tomu, že je dnes Pyrenejský poloostrov jedním z nejpostiženějších regionů. A jak ukazují snímky, plameny se vyprahlou krajinou nadále šíří.

Družice dálkového průzkumu Země nabízejí z oběžné dráhy jedinečnou příležitost sledování šíření požárů, což představuje vítanou podporu pro záchranné složky bojujícími s požáry na zemi. Snímky odhalují rozsah krize, kdy se hustá oblaka kouře z několika požárů táhnou přes rozsáhlé oblasti severozápadního Španělska a Portugalska.

V případě několika požárů, stejně jako při nedávných požárech v jiných částech Evropy, byla aktivována služba mapování nouzových situací systému Kopernikus Evropské unie (Copernicus Emergency Mapping Service). Tato služba využívá družicové snímky a další geoprostorová data k vytváření bezplatných map rychlé reakce při katastrofických situacích na celém světě. Jde o klíčové nástroje, které pomáhají záchranným organizacím koordinovat jejich reakci, podporovat obnovu a plánovat budoucí rizika.

Zatímco služba v současnosti v reakci na požáry ve Španělsku a Portugalsku používá převážně snímky s vysokým rozlišením, mise Sentinel-3 a Sentinel-2 systému Kopernikus nabízejí širší přehled: zajišťují konzistentní a rozsáhlé monitorování aktivity požárů a jejich dopady v celém regionu.

První snímek byl pořízený misí Sentinel-3 systému Kopernikus dne 17. srpna 2025. Na širokoúhlém pohledu na Francii, Španělsko a Portugalsko je vidět kouř stoupající z požárů v severní části Pyrenejského poloostrova.

Lze vidět hustá oblaka kouře, jak jsou převládajícími větry unášena na sever a východ, následně splývají s oblačností nad Atlantikem a pokrývají velké části Biskajského zálivu. Část tohoto kouře směřujícího na sever je také odnášena zpět nad španělské pobřeží Středozemního moře.

Požáry podobné těmto neohrožují pouze životy a divokou zvěř, sídla, zemědělství a majetek, ale také významně snižují kvalitu ovzduší, což zhoršuje jejich dopad na lidské zdraví.

Mapa níže zahrnuje jižní Evropu, severní Afriku, Středomoří a oblast sahající až k Černému moři, přičemž jsou na ní vidět ohniska požárů a koncentrace atmosférického oxidu uhelnatého. I ten záběr vznikl 17. srpna. Dýchání vzduchu znečištěného oxidem uhelnatým přitom může způsobit nemalé zdravotní problémy.

Ohniska požárů jsou kategorizována podle vyzařované energie za použití dat ze sady radiometrů pro zobrazování ve viditelném infračerveném spektru VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite). Ty se nacházejí na palubě společných družic NASA a NOAA nazvaných NOAA-20 a NOAA-21.

Mapa oxidu uhelnatého vychází z dat vydaných službou Evropské komise CAMS (Commission’s Atmosphere Monitoring Service). Z velké části je CAMS založená na družicových datech, přičemž poskytuje informace týkající se znečištění ovzduší a jeho vlivu na zdraví, o sluneční energii, skleníkových plynech a klimatických vlivech na celém světě. Klíčem k získávání těchto dat jsou stávající družice Sentinel-5P systému Kopernikus a nově vypuštěné Sentinel-4 a Sentinel-5 systému Kopernikus.

Poslední snímek, který 16. srpna získala mise Sentinel-2 systému Kopernikus, je pohled v nepravých barvách, který využívá data z krátkovlnného infračerveného kanálu družic ke zvýraznění aktivních požárů v severovýchodním Portugalsku a severozápadním Španělsku. K dispozici je také odpovídající verze ve skutečných barvách, která dovoluje bližší pohled na postižené oblasti.

Zatímco bezprostřední prioritou v jakékoliv krizi týkající se lesních požárů je uhašení plamenů a ochrana komunit, dlouhodobou výzvu představuje skutečnost, že díky prohlubování klimatické krize budou podobné události častější a intenzivnější.

Požár je vnímaný jako základní klimatická proměnná, která hraje kritickou roli v zemském systému: má vliv na složení atmosféry, koloběh uhlíku a ekosystémy. Pro lepší pochopení a monitorování této dynamiky využívá ESA družicová pozorování v rámci svého projektu Climate Change Initiative (CCI) Fire Project a jeho nové podkapitoly XFires Project.

Iniciativa CCI je navržena tak, aby generovala konzistentní a dlouhodobé globální soubory dat základních klimatických proměnných, což poskytuje spolehlivé důkazy o našem měnícím se klimatu a podporuje jeho vědecký výzkum. Stejně tak vytváří hranice pro politické rámce jako je UNFCCC a Pařížská dohoda. Tyto projekty pomáhají zlepšovat předpovědi, řídit adaptační strategie a posilovat naši kolektivní reakci na oteplující se svět.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).