Přelomová mise ESA Biomass, která je navržená k poskytnutí bezprecedentního vhledu na světové lesy a jejich kritickou roli v koloběhu uhlíku, odstartovala. Družice byla vypuštěna na palubě rakety Vega C z evropského kosmodromu v Kourou (Francouzská Guayana) dne 29. dubna v 11.15 h středoevropského času (6.15 h místního).
Necelou hodinu po startu se družice Biomass oddělila od horního stupně rakety. Ve 12.28 h středoevropského času přijalo řídicí středisko ESA ESOC (European Space Operations Centre) v Německu důležitý první signál, který přišel skrze pozemní stanici Troll v Antarktidě. To znamenalo, že družice Biomass na oběžné dráze funguje správně.
Řídicí středisko stráví následující dny tím, že provede družicí tzv. fází LEOP (Launch and Early Orbit Phase), kdy budou krok za krokem oživovat a prověřovat jednotlivé palubní systémy.
Tato kritická fáze také zahrnuje řadu jemných manévrů vedoucích k rozložení síťové antény o průměru 12 metrů, která se nachází na 7,5 m dlouhém rameni. Jakmile bude tato fáze dokončena, družice Biomass rozšíří portfolio průkopnických misí ovládaných z letového řídicího střediska ESA.
Družice Biomass nesoucí první radar SAR (Synthetic Aperture Radar) pracující v pásmu P do kosmického prostoru bude dodávat důležité informace o stavu našich lesů, o jejich změnách a rozšíří naše znalosti o tom, jakou hrají lesy roli v koloběhu uhlíku.
Ředitelka programů pozorování Země v ESA Simonetta Cheliová řekla: „Chtěla bych pogratulovat každému, kdo se zapojil do vývoje a vypuštění této mimořádné mise. Biomass se nyní přidává k naší rozrůstající se rodině misí Earth Explorers, které neustále přinášejí přelomové objevy a lepší chápání naší planety.“
„S misí Biomass budeme schopní získat nová zásadní data o tom, kolik uhlíku je uloženo ve světových lesích. To pomůže zaplnit mezery v našich znalostech uhlíkového cyklu a také v klimatickém systému Země.“
Lesy hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku na Zemi tím, že pohlcují a ukládají velká kvanta oxidu uhličitého. Tím pomáhají regulovat teplotu planety. Často jsou označované jako „zelené plíce planety“, protože jsou ročně schopné absorbovat osm miliard tun oxidu uhličitého. Jenomže odlesňování – zvláště v tropických oblastech – uvolňuje zásoby uhlíku zpět do atmosféry, čímž zhoršují klimatickou změnu.
Velkou výzvou pro vědce a politiky je nedostatek přesných dat o tom, kolik uhlíku vlastně lesy ukládají a jak se tyto zásoby mění v souvislosti s růstem teplot, narůstajícím podílem oxidu uhličitého v atmosféře a lidmi způsobenými změnami ve využití půdy.
Biomass je první družice vybavená radarem pracujícím v pásmu P, který je schopný pronikat korunami stromů a měřit objem dřevěné biomasy: kmeny, větve a stonky, v nichž je většina uhlíku uložena. Tato měření fungují jako ukazatel ukládání uhlíku, čehož posouzení je hlavním úkolem mise.
Data z družice Biomass pomohou výrazně snížit nejistoty v odhadech zásob a koloběhu uhlíku. A to včetně těch, které souvisejí se změnou využití povrchu, ztrátou lesů nebo jejich opakovaným růstem.
O misi Biomass
„Lesní“ mise ESA Biomass využívá pokročilou technologii k získání nových dat o lesích a jejich změnách. Rozšiřuje naše chápání rolí lesa v koloběhu uhlíku a tvorbě klimatu. Její radar pracující v pásmu P proniká mraky a vrstvami lesa, přičemž rozptyluje signál o lesní elementy. Tyto signály pak ukazují detaily o množství biomasy a její výšce. Data z družice Biomass pomohou zlepšit znalosti o ztrátě lesů a jejich dopadech na biodiverzitu. Mise také umožní mapování podpovrchové geologie v pouštích, ledové struktury a stanovení topografie lesní půdy.
Družici vyvinulo více než padesát firem pod vedením společnosti Airbus UK.
O raketě Vega-C
Evropská raketa Vega-C může dopravit na oběžnou dráhu až 3300 kg, například malé vědecké družice nebo satelity dálkového průzkumu Země. Při výšce 35 m má Vega-C hmotnost 210 t v okamžiku startu a oběžné dráhy dosáhne s pomocí tří stupňů na tuhé pohonné hmoty a čtvrtého stupně na kapalná paliva, který zajistí přesné uvedení vynášených družic na oběžnou dráhu. Vega-C je pokračováním rodiny raket Vega a nabízí zvýšený výkon, větší objem prostoru pro náklad a také vyšší konkurenceschopnost.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
