Družicová pozorování ukazují, že teplota hladiny moří během uplynulých čtyř dekád roste zvyšující se rychlostí.
Mezi lety 1985 a 1989 bylo zaznamenáno oteplení 0,06 stupně Celsia za dekádu, ovšem mezi lety 2019 a 23 už byl průměrný růst 0,27 stupně Celsia za dekádu. To ukazuje, že povrchová teplota roste od roku 2019 zhruba 4,5krát rychleji, než rostla na konci osmdesátých let.
V rámci studie byly spočítány střední hladinové teploty moří vycházející z datových záznamů vytvářených v rámci iniciativy ESA CCI (Climate Change Initiative). Datová sada využívá pozorování z dvaceti infračervených radiometrů na palubách různých družic, například satelitů ESA ERS-1, ERS-2 nebo Envisat. Dále jsou to družice EU Sentinel-3 systému Kopernikus a dva mikrovlnné radiometry. Data pokrývají roky 1980 až 2023, díky čemuž je možné vysledovat přesné globální teplotní trendy.
Bezprecedentní oteplování je klíčovým zjištěním studie publikované v časopise Environmental Research Letters. Studie připisuje narůstající hladinovou teplotu většímu obsahu skleníkových plynů v atmosféře. Hlavní autor studie Chris Merchant z britské Reading University vysvětluje, že skleníkové plyny zachytávají teplot v atmosféře, což vede k nerovnováze v energii přijaté naší planetou od Slunce a energií vyzářenou zpět do vesmíru. Tím dochází k energetické nerovnováze. A dodává: „Energetická nerovnováha je hybatelem klimatické změny. Když vezmeme v úvahu urychlování oteplování oceánů a rozvíjející se klimatickou dynamiku, potřebujeme neustálé monitorování a zlepšování dat, abychom zajistili, že naše klimatické modely budou přesně reflektovat budoucí nárůst teplot.“
Studie analyzuje různé faktory vlivu oteplování oceánů od meteorologických fenoménů jako je Niño po vulkanické erupce. Zjistila, že tyto fenomény způsobují krátkodobé odchylky v teplotě hladiny, ale nikterak výrazně nenarušují dlouhodobý trend růstu teploty.
Spoluautor a vědecký vedoucí projektu ESA-CCI zaměřeného na teplotu mořské hladiny, který se podílel na vytvoření dlouhodobé datové sady, uvedl: „Naše studie jasně identifikuje rostoucí akumulaci planetární energie jako dominantní hnací síly dlouhodobého oteplování mořské hladiny, zatímco krátkodobé odchylky způsobené třeba jevem El Niño, sopečnou aktivitou a změnami sluneční aktivity sice přidávají proměnlivost, ale celkový zrychlující se trend nemění.“
Výsledky stávající studie přispějí k širšímu vědeckému projektu MOTECUSOMA, který zkoumá energetickou nerovnováhu Země a její dopad na změnu klimatu. Owen dodává: „Řešení těchto výzev vyžaduje přesné klimatické předpovědi, neboť rostoucí absorpce tepla oceány zintenzivňuje extrémní povětrnostní jevy, narušuje ekosystémy a urychluje stoupání hladiny moří, takže je nezbytné v pozorováních pokračovat a naše modely zdokonalovat.“
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
