Družice Sentinel-1D systému Kopernikus rozšířila misi Sentinel-1 na oběžné dráze. K jejímu startu došlo 4. listopadu 2025 ve 22:02 h středoevropského času (18:02 h místního) na palubě rakety Ariane 6 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně.

Mise Sentinel-1 pořizuje radarové snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení, a to za jakéhokoliv počasí a bez ohledu na denní či noční dobu. Služba je využívána týmy reagujícími na katastrofy, agenturami věnujícími se životnímu prostředí, námořními autoritami a klimatickými vědci, kteří všichni těží z častých aktualizací kritických dat.

Sentinel-1D bude pracovat v páru s družicí Sentinel-1C, s níž poletí po stejné oběžné dráze, ale v rozestupu 180 stupňů, aby bylo optimalizováno globální pokrytí a dodávka dat. Obě družice jsou vybavené syntetickým aperturním radarem SAR (Synthetic Aperture Radar) pracujícím v pásmu C, který pořizuje snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení. Jsou také vybavené automatickým identifikačním systémem AIS (Automatic Identification System) pro zlepšení detekce a sledování lodí. Jakmile bude Sentinel-1D plně operační, umožní častější provádění pozorování AIS. A to včetně získávání dat o identitě lodí, její pozici a směru plavby, což umožňuje přesné sledování.

Družice Sentinel-1D byla na oběžnou dráhu dopravena evropskou těžkou raketou Ariane 6 při letu označeném VA265.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).