Evropská raketa Vega dopravila na plánovanou oběžnou dráhu družici Pléiades Neo-4 plus čtyři sekundární náklady: SunStorm, BRO-4 RadCube a LEDSAT.
Ke vzletu mise VV19 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně došlo ve 2:47 h BST dne 17. srpna (3:47 h středoevropského času, místního bylo 22:47 h, ale ještě 16. srpna). Mise trvala zhruba 105 minut.
Hlavním nákladem byla družice Pléiades Neo-4 o startovní hmotnosti 922 kg, která byla jako první uvolněna na heliosynchronní dráhu přibližně 55 minut po startu.
Následovaly dva zážehy horního stupně nosiče, mezi nimiž byla balistická fáze letu trvající 41 minut. Až poté stupeň uvolnil zbývající vynášené satelity.
Aby byl dodržený soulad s pravidly ohledně nakládání s kosmickým odpadem a aby byl kosmický prostor zachovaný co nejčistší, tak byl poté motor horního stupně zažehnutý ještě jednou. Tento manévr zajistil přímý vstup zařízení do atmosféry a jeho následný zánik nad oceánem.
Pléiades Neo-4 je satelit pro dálkový průzkum Země, který vlastní a provozuje Airbus Defence and Space. Je druhou z konstelace čtyř družic, které budou poskytovat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení 30 cm na pixel. Takto získaná data budou používaná k monitorování efektů klimatické změny, pro mapování, v obraně a nabídnou také možnost záchranným složkám reagovat v prakticky reálném čase. A to v průběhu plánované desetileté životnosti. Družice Pléiades Neo-4 doplnila Pléiades Neo-3, která byla vypuštěna na raketě Vega v loňském roce.
Cestu do vesmíru také sdílely tři CubeSaty od ESA: SunStorm, RadCube a LEDSAT.
SunStorm a RadCube mají za úkol demonstrovat miniaturizované verze přístrojů pro studium kosmického počasí. Ty by v případě úspěchu měly najít cestu na pozdější mise věnované právě tomuto fenoménu. Vyvinuté byly skrze program ESA GSTP (General Support Technology Programme).
SunStorm je dvoujednotkový CubeSat vyrobený a provozovaný společností Reaktor Space Lab ve Finsku. Nese nový monitor slunečního rentgenového toku, který bude detekovat výtrysky koronální hmoty ze Slunce. Ty ohrožují družice a pozemní energetické a komunikační sítě. Demonstruje nový křemíkový detektor o velikosti mravence, který vyvinula firma Isaware z Finska. Jde o technologii s plánovaným využitím na misi ESA studující kosmické počasí Lagrange.
RadCube je tříjednotkový CubeSat postavený skrze spolupráci pod vedením C3S v Maďarsku. Bude demonstrovat novou platformu CubeSat od C3S a nový přístroj pro monitorování kosmického počasí přímo „na místě“ RagMag. Přístroj se skládá z radiačního teleskopu vyvinutého Střediskem pro výzkum energie v Maďarsku a magnetometru vyvinutého Imperial College London ve Velké Británii, který bude vyklopený na konci tyčového systému vyvinutého firmou Astronika z Polska. Nese experiment studující, kterak radiace v kosmickém prostoru poškozuje elektroniku. Jeho zjištění povedou k vývoji bezpečnějších prvků pro družice.
LEDSAT je studentský experiment z Římské univerzity La Sapienza v Itálii, který je podporovaný Vzdělávací kanceláří ESA skrze program „Fly Your Satellite!“ LEDSAT má na povrchu 140 LED diod (Light Emitting Diodes), které se mohou rozsvítit, když družice není osvětlená Sluncem. To umožňuje optické sledování pozice družice, její polohy a rychlosti pozemními stanicemi. Satelit pak lze využít k předběžným testům optické komunikace.
Družice BRO-4 (Breizh Reconnaissance Orbiter) je pak součástí konstelace satelitů vyvinutých začínající francouzskou firmou UnSeenLabs. BRO-4 má velikost krabice od bot, přičemž má za úkol monitorovat spektrum a sbírat informace o námořní a letecké dopravě. Plánovaná konstelace bude čítat 20 až 25 družic a má být dokončena v roce 2025.
Raketa Vega je v provozu od roku 2021, přičemž jde o ideální nosič pro vynášení menších družic na různé oběžné dráhy během jednoho startu. Má průměr 3 m, výšku 30 m, vzletovou hmotnost 137 t a tvoří ji čtyři stupně. Hmotnost vynášeného nákladu při této misi byla 1029 kg.
„Slavíme další úspěch Vegy, zatímco se intenzivně připravujeme na přechod na vylepšenou verzi Vega-C a připravujeme další vývoj tohoto systému do roku 2025. Postupujeme paralelně na všech těchto frontách. Vega je a zůstane základním stavebním kamenem evropské kosmické dopravy,“ komentuje ředitel kosmické dopravy v ESA Daniel Neuenschwander.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
