Česky English

Úvodní stránka Aktuality Zmenšující se srdce

Zmenšující se srdce

14.2.2019

Zmenšující se srdce

Nádrž vody ve tvaru srdce může na Den Svatého Valentina vypadat roztomile. Jenže tak jako láska občas vybledne, zaniká i toto smaragdové moře.

Láska umírá z mnoha důvodů: může jen změnit svůj přirozený běh nebo je na vině něco specificky jiného. Tvář Země se mění neustále, a to obzvláště díky přírodním procesům. Ale mnohé jiné, jako zmenšování Aralského moře, je možné přičíst lidské činnosti.

Aralské moře bylo kdysi čtvrtým největším jezerem na světě. Před padesátými lety minulého století do něj přinášely vodu z hor řeky Syrdarja a Amudarja. Díky tomu vznikla obří čerstvá oáza v jinak suchém regionu Kazachstánu a Uzbekistánu. Jenže v šedesátých letech 20. století sovětské zavodňovací projekty začaly odčerpávat z řek vodu na žíznivé projekty pěstování bavlny v poušti. V důsledku toho se začalo Aralské moře dramaticky zmenšovat.

Na konci osmdesátých let se rozdělilo na Malé Aralské moře v Kazachstánu a podkovovitě tvarované Velké Aralské moře sdílené společně Kazachstánem a Uzbekistánem. Nyní má jen zhruba deset procent své původní rozlohy a zánik oázy představuje jeden z příkladů dopadů lidského chování na životní prostředí a přírodní zdroje. Zároveň je označováno za oblast jedné z největších ekologických katastrof na světě.

Jak se odpařilo Aralské moře, nechalo za sebou 40 tisíc kilometrů čtverečních suchého slaného terénu. Ten je nyní označovaný jako „Aralská karakumská poušť“. Každoročně silné bouře z této pouště odnesou nejméně 150 tisíc tun soli a písku a dopraví jej stovky kilometrů daleko, čímž způsobují zdravotní problémy místní populaci. Ztráta vody přitom znamenala potíže i pro tradiční rybářské vesnice, které se náhle ocitly 300 km od pobřeží jezera.

Celá jižní část jezera již brzy vyschne, takže je nyní veškeré úsilí věnované záchraně části severní. Děje se tak pomocí vybudování hráze Kokaral, což je společný projekt Světové banky a Kazachstánu. Hráz odděluje severní část jezera od jižní, přičemž má bránit odtékání vody na jih. Od dokončení v roce 2005 se zvýšila hladina vody v severní části v průměru o čtyři metry.

Snímek byl pořízený družicí systému Copernicus Sentinel-2 dne 30. srpna 2018, přičemž zachycuje jen část Aralského moře: severní část západní poloviny Velkého Aralského moře ve tvaru srdce, která možná již brzy zmizí.

I když toto nemusí být ten pravý kvetoucí příběh na Valentýna, můžeme vysledovat mnoho paralel: udržet lásku při životě může znamenat něco pro ni udělat – a udržet naši planetu zdravou také něco vyžaduje. Naštěstí máme družice na oběžné dráze Země, které velmi bedlivě sledují probíhající změny, a to jak přirozené, tak lidmi způsobené. Díky tomu jsou k dispozici informace, které nám dovolí otočit kormidlo akce.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril