Česky English

Úvodní stránka Aktuality Temné srdce kosmické kolize

Temné srdce kosmické kolize

17.4.2012

Temné srdce kosmické kolize Dvě z kosmických observatoří ESA spojily své síly, aby bylo možné se v různých vlnových délkách podívat na to, co se právě děje v gigantické galaxii Centaurus A. Tato nová pozorování odhalují, že galaxie mohla vzniknout kataklyzmatickou kolizí dvou starších galaxií.

Centaurus A je k Zemi nejbližší gigantická eliptická galaxie: dělí nás od ní vzdálenost dvanáct miliónů světelných let. Existuje díky přítomnosti masivní černé díry ve svém středu, která vyzařuje intenzivní rádiové vlny.

Zatímco předchozí snímky této oblasti vesmíru pořízené ve viditelném spektru jen naznačovaly velmi komplexní vnitřní strukturu galaxie Centaurus A, kombinace výstupů z nejnovějších pozorování dvou observatoří ESA pracujících na prakticky opačných koncích elektromagnetického spektra ukazují neobvyklou strukturu ve velmi vysokém rozlišení.

Galaxie byla poprvé prokazatelně zaregistrována Sirem Johnem Herschelem v roce 1847 během jeho výpravy za pozorováním jižní oblohy. Nyní, o 160 let později, kosmická observatoř nesoucí jeho jméno hraje nezastupitelnou roli v odhalování tajemství této galaxie.

Nové záběry pořízené v dosud nevídaném rozlišení Herschelovou kosmickou observatoří ve vzdáleném infračerveném spektru ukazují pohled, který se naskytne, když obří černá oblaka prachu kolem středu galaxie Centaurus A zmizí.

Záběry ukazují zploštělý vnitř disk spirálové galaxie ve tvaru, u něhož vědci předpokládají, že je důsledkem kolize s jinou eliptickou galaxií ve velmi vzdálené době.

Data z observatoře Herschel také přinášejí důkazy o intenzivním procesu vzniku hvězd ve středu galaxie společně se dvěma proudy hmoty vycházejícími z jádra galaxie – jeden z nich je přitom plných patnáct tisíc světelných let dlouhý. Nově objevená oblaka přitom korespondují s výtrysky, které jsou viditelné ve vzdáleném infračerveném spektru.

„Citlivost pozorování observatoře Herschel nám umožňuje nejen pozorovat záření prachu uvnitř i vně galaxie, ale také emise elektronů ve výtryscích v magnetickém poli, které dosahují rychlostí blízkých rychlosti světla,“ vysvětluje projektový vědec mise Herschel Göran Pilbratt.

Rentgenová observatoř ESA XMM-Newton pak pozoruje vysokoenergetické záření v jednom z výtrysků, který má délku přes dvanáct tisíc světelných let z jasného jádra galaxie.

Záběry získané observatoří ESA XMM-Newton ukazují nejen to, jakým způsobem výtrysky kolidují s okolní mezihvězdnou hmotou, ale také velmi aktivní jádro galaxie a jeho velké plynové halo.

„Observatoř XMM-Newton je velmi dobře zařízena pro sledování dlouhých a slabých emisí rentgenového záření, což nám často umožňuje sledovat halové jevy kolem galaxií – mimochodem poprvé, kdy je něco podobného možné,“ podotýká projektový vědec mise XMM-Newton Norbert Schartel.

Výtrysky pozorované oběma družicemi jsou důkazem existence supermasivní černé díry – o hmotnosti deseti miliónů Sluncí – ve středu galaxie.

Tato unikátní spolupráce dvou kosmických observatoří ve spojení s pozemskými pozorováními ve viditelné části spektra nám odhalila zcela nový pohled na dramata odehrávající se v objektech jako je Centaurus A: hlavní roli v nich přitom hrají černé díry, zrození hvězd a střet dvou galaxií.

Další informace naleznete v české sekci webu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.