Česky English

Úvodní stránka Aktuality Systém Galileo nyní celosvětově reaguje na nouzová volání

Systém Galileo nyní celosvětově reaguje na nouzová volání

30.1.2020

Systém Galileo nyní celosvětově reaguje na nouzová volání

Kromě toho, že poskytuje globální navigační služby, tak se evropská družicová konstelace Galileo podílí ročně na záchraně více než 2000 lidských životů tím, že předává zprávu o tísňovém volání záchranným složkám. Od nynějška budou družice na tato volání i reagovat a předávat volajícím zprávu o tom, že se o nich ví a že pomoc už je na cestě.

Systém „zpětné linky“ navržený ESA, který je unikátní vlastností Galilea, byl deklarován jako operační ve druhé polovině ledna. Stalo se tak během dvanácté Evropské kosmické konference v Belgii. Potvrzení zachyceného nouzového volání se očekává ve většině případů v řádu minut, maximum bude půl hodiny. Primárně záleží na čase potřebném k detekování a lokalizaci volání.

„Kdokoliv v potížích nyní obdrží přes aktivovaný rádiový paprsek potvrzení o tom, že vyhledávací a záchranné složky byly o stavu nouze a jeho lokalitě informovány,“ vysvětluje hlavní inženýr zodpovědný za nouzové služby systému Galileo v ESA Igor Stojkovic. „Pro každého v obtížné situaci je tato informace nesmírně důležitá.“

Všechny kromě prvních dvou ze 26 družic systému Galileo nesou vyhledávací a záchranné zařízení systému COSPAS/SARSAT. Má hmotnost 8 kg, přičemž spotřebovává jen 3 procenta disponibilní energie. Přijímač i vysílač jsou umístěny hned vedle hlavní navigační antény.

COSPAS/SARSAT je systém založený společně Kanadou, Francií, tehdejším Sovětským svazem a Spojenými státy v roce 1979. Začal umisťováním zařízení na družice na nízkých oběžných drahách, jejichž rychlý orbitální pohyb dovoluje Dopplerovské zaměření nouzového signálu a určit tak lokalitu jeho původu. Omezením systému je ovšem skutečnost, že díky svému pohybu blízko Země je oblast pokrytá každým zařízením relativně malá.

Následně byla zařízení COSPAS/SARSAT umisťována na geostacionární družice. Ty vidí většinu povrchu planety, jenže jsou vůči němu nehybné. Dopplerovské zaměření místa vysílání signálu tak není možné.

Družice na středních oběžných drahách jako jsou právě satelity systému Galileo, které ve výšce 23222 km, nabízí to nejlepší z obou možností: široký výhled na Zemi z několika družic najedou, což dovoluje s pomocí Dopplerovských technik lokalizovat nouzové volání. To snižuje maximální detekční čas ze čtyř hodin na méně než pět minut a přesnost na jeden až dva kilometry (formální požadavky jsou 5 km přesnost do deseti minut).

Služba SAR (Search and Rescue) systému Galileo představuje evropský příspěvek ke službě COSPAS/SARSAT. Provozuje ji evropská agentura GSA (Global Navigation Satellite System Agency), přičemž za její návrh a vývoj byla zodpovědná ESA. Coby autorita zodpovědná za celkovou architekturu a návrh systému Galileo byla ESA zodpovědná za vytvoření rozhraní mezi základní infrastrukturou Galilea a zařízení RLSP (Return Link Service Provider). To vlastní Evropská komise a provozuje jej francouzská kosmická agentura CNES.

Odpovídače systému COSPAS/SARSAT jsou doplňovány trojicí pozemních stanic v rozích Evropy, které jsou známé jako MEOLUTy (Medium-Earth Orbit Local User Terminals) a nacházejí se na norských Špicberských ostrovech, Kypru a španělských Kanárských ostrovech. Koordinovány jsou z řídicího střediska ve francouzském Toulouse. Toto trio se již brzy promění na kvarteto, neboť čtvrtá stanice na francouzském ostrově La Reunion v Indickém oceánu je ve výstavbě.

Družice budou přenášet zachycený nouzový signál do těchto středisek MEOLUT, který jej následně předávají lokálním vyhledávacím a záchranným autoritám.

Návratová kapacita služební linky byla vyvinuta jako nedílná součást systému Galileo. Zprávy jsou přenášeny jednotlivými paprsky vyslanými z původního nouzového volání, které je přenášeno ze signálu Galileo vysílaného z družic v přímé viditelnosti.

„Zapnuté služby zpětné linky bylo umožněno díky testovací kampani uskutečněné ESA, a to za podpory GSA a CNES,“ dodává Igor Stojkovic. „Potřebujeme si být jisti, že služba si zachová svoji spolehlivost i ve chvíli, kdy je najednou odpovídáno na několik nouzových volání.“

Klíčovým milníkem byla veřejná demonstrace služby zpětné linky, která loni v létě proběhla na společném setkání Výboru (systému) COSPAS/SARSAT v katarském Dohá.

„Zpětná linka je společnou službou systémů COSPAS/SARSAT a Galileo, takže uzavření dohody s COSPAS/SARSAT bylo kritické,“ doplňuje Igor Stojkovic.

„K akceptování došlo po dlouhé diskusi pod vedením Evropské komise s Výborem COSPAS/SARSAT loni v listopadu. Podpořeno to bylo bohatou dokumentací simulací a testovacích výsledků poskytnutých ESA a CNES.“

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Všechna práva vyhrazena © 2020 NETservis s.r.o.