Česky English

Úvodní stránka Aktuality První důkaz o celoplanetárním systému podzemní vody na Marsu

První důkaz o celoplanetárním systému podzemní vody na Marsu

1.3.2019

První důkaz o celoplanetárním systému podzemní vody na Marsu

Sonda ESA Mars Express odhalila první geologický důkaz o existenci systému dávných propojených jezer, která se kdysi nacházela pod povrchem čtvrté planety Sluneční soustavy. Pět z nich přitom může obsahovat minerály nezbytné pro život.

Mars se zdá být suchým světem, ale jeho povrch vykazuje přesvědčivé znaky toho, že kdysi se na celé planetě vyskytovalo značné množství vody. Můžeme pozorovat útvary, k jejichž vzniku byla právě voda nezbytně potřebná – například větvení vyschlých kanálů nebo údolí – a navíc v loňském roce právě sonda Mars Express detekovala jezera kapalné vody pod povrchem jižního pólu planety.

Nová studie nyní odhaluje rozsah objemu podpovrchové vody na Marsu, kterou jsme dosud mohli určovat jen s pomocí modelů.

„Raný Mars byl vodním světem, ovšem klima planety se změnilo a voda se stáhla pod povrch, kde zformovala jezera a další zásobárny,“ vysvětluje autor nové studie Francesco Salese z nizozemské Utrecht University.

„V naší studii jsme sledovali vodu, přičemž její množství nebo vliv jsou předmětem debat, a nalezli jsme první geologické důkazy celoplanetárního systému podzemní vody na Marsu.“

Francesco Salese a jeho kolegové prozkoumali 24 hlubokých kráterů na severní polokouli Marsu, jejichž dno leží přibližně 4000 metrů pod místní „mořskou hladinou“ (protože na planetě nejsou moře, je tato hodnota stanovena uměle v závislosti na místních souřadnicích a atmosférickém tlaku).

Nalezli přitom na dně kráterů útvary, které mohly být zformovány pouze za přítomnosti vody. Mnoho kráterů přitom obsahovalo různé útvary, všechny však v hloubce 4000 až 4500 metrů. To naznačuje, že tyto krátery kdysi obsahovaly bazény vody a její přítoky, které se ovšem v čase měnily, až zmizely.

Mezi útvary patří strouhy vetknuté do stěn kráterů, údolí vzniklá prosakováním podzemní vody, temné vlnité delty zřejmě formované klesající a stoupající hladinou vody, prohlubně vytvořené vodou stojatou a vějířovité usazeniny sedimentu vytvořené s tekoucí vodou.

Úroveň hladiny vody je přitom v souladu s předpokládanými hranicemi domnělého martovského oceánu, o němž se domníváme, že se na planetě vyskytoval před třemi až čtyřmi miliardami let.

„Domníváme, se, že tento oceán mohl být spojený se systémem podpovrchových jezer, který se rozkládal na celé planetě,“ dodává spoluautorka Gian Gabriele Ori, která je jinak ředitelkou Università D’Annunzio při Mezinárodní výzkumné škole planetárních věd (Itálie).

„Tato jezera existovala před 3,5 miliardami let, takže mohla být současníky martovského oceánu.“

Historie vody na Marsu je velmi komplexní a je jemně propojená s pochopením toho, zdali se zde objevil (nebo naopak neobjevil) život. A pokud ano, pak kdy a v jaké podobě.

Tým také nalezl v pěti z kráterů stopy minerálů, které jsou na Zemi přímo spojené se vznikem života: různé jíly, uhličitany a křemičitany. Nálezy naznačují, že tato povodí se kdysi mohla stát kolébkou života. Navíc byly jedinými dostatečně hlubokými místy, která se prolínala s vodou saturovanou částí kůry Marsu po dlouhou dobu. Důkazy toho jsou dodnes možná uloženy v sedimentech.

Průzkum těchto a podobných míst odhaluje, zda tu v minulosti existovaly podmínky příhodné pro život a zdali jsou vysoce relevantní pro astrobiologické mise jako je ExoMars. To je společný podnik ESA a Roskosmosu. Zatímco sonda ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter) už studuje Mars z oběžné dráhy, další automat se chystá na start v příštím roce. Skládat se bude z roveru (nedávno pojmenovaného Rosalind Franklinová) a povrchové vědecké platformy. Míří do oblastí, o nichž se domníváme, že by mohly být klíčové při hledání stop života na Marsu.

„Nálezy jako tento jsou extrémně důležité. Pomáhají nám identifikovat oblasti na Marsu, které představují největší příslib z hlediska nalezené stop minulého života,“ uvádí projektový vědec mise ExoMars v ESA Dmitri Titov.

„Je mimořádně vzrušující, že dosud tak plodná mise jako je Mars Express, se nově stává základem pro formování budoucích výprav, jako právě ExoMars, které budou planetu zkoumat úplně jiným způsobem. Jde o skvělý příklad misí pracujících společně na jednom cíli, a to s velkým úspěchem.“

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril