Česky English

Úvodní stránka Aktuality Profesor Reimar Lüst (1923 - 2020)

Profesor Reimar Lüst (1923 - 2020)

8.4.2020

Profesor Reimar Lüst (1923 - 2020)

Jeden z průkopníků evropských kosmických aktivit, profesor Reimar Lüst, zemřel ve věku 97 let v úterý 31. března 2020. Profesor Lüst byl třetím generálním ředitelem ESA, který zastával funkci v letech 1984 až 90. Byl jedním z největších vizionářů a propagátorů evropského kosmického pokroku.

Profesor Reimar Lüst se zapojil do řízení evropské kosmické vědy už ve dnech komise COPERS (Commission Préparatoire Européenne de Recherches Spatiales). Zde byl nejprve sekretářem pro vědeckou a technickou pracovní skupinu a následně (v letech 1962 až 64) vědeckým ředitelem. V této pozici stál u zrodu vědeckého programu organizace ESRO (předchůdce ESA) a ambiciózního plánu startů a experimentů, který je známý jako „Blue Book“.

Dne 3. září 1984 nastoupil do pozice generálního ředitele ESA a ihned se tak ocitl ve středu příprav Rady ESA na ministerské úrovni, k níž došlo v lednu 1985. Zde ministři odsouhlasili přípravu nosné rakety Ariane 5 a záměr realizovat vědecký program Horizon 2000.

Přes tento vpravdě „raketový start“ je ovšem dobré připomenout, že když profesor Lüst vstoupil do ESA, organizace procházela těžkými časy. Od konce sedmdesátých let minulého století setrvale klesal počet zaměstnanců ESA a existovaly plány na omezení aktivit jen na ty nejzákladnější a několik málo aplikačních programů.

Jakmile se dostal do nejvyšší funkce, rozjel intenzivní aktivitu, jejímž cílem bylo přimět členské země, aby odsouhlasily start široké palety nových dobrovolných programů. Výsledkem bylo, že mezi lety 1984 a 90 se agentura rozšířila o více než 1000 zaměstnanců. Nešlo ale jen o tyto počty: profesor Lüst se zaměřil především na nábor talentovaných mladých lidí, u nichž viděl potenciál v tom, že do ESA přinesou nové nápady a pracovní metody.

V roce 1986 se dočkal obrovské satisfakce v podobě úspěšného setkání sondy Giotto s Halleyovou kometou. V září téhož roku pak podepsal asociační dohodu s Finskem.

V lednu 1987 pak podepsal přístupové dohody ke konvenci ESA s Norskem a Rakouskem, což vedlo k tomu, že se později obě země staly dvanáctým a třináctým členským státem ESA. V listopadu 1987 vedl další úspěšné setkání Rady ESA na ministerské úrovni v Haagu, kde došlo k odsouhlasení vývoje rakety Ariane 5, laboratoře Columbus a miniraketoplánu Hermes.

Byl svědkem prvního úspěšného startu rakety Ariane 4 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně 15. června 1988. V září 1988 podepsal Dohodu o spolupráci s NASA na návrhu a vývoji Mezinárodní kosmické stanice. Následně pak Mezivládní dohodu o kosmické stanici s USA a Kanadou.

Oslavy 25 let evropské kosmické spolupráce 19. dubna 1989 v Paříži za přítomnosti Helmuta Kohla, Françoise Mitterranda a též Pierra Augera zajistilo profesoru Lüstovi v historii ESA.

Toto bylo následně stvrzeno 12. května 1989 podpisem depozitního kontraktu mezi ESA a Historickými archivy evropských komunit (HAEU), díky čemuž mohou historikové do dnešních dnů využívat příležitost ke studování a psaní historie Evropy ve vesmíru. Často hovořil o tom, že udržovat spolupráci se všemi členskými zeměmi ESA je podobné jako „tančit s chobotnicí“. Jeho vhled a neocenitelné zkušenosti přitom byly mnohými oceňovány.

Profesor Lüst zanechává důležitý odkaz na poli evropského kosmického výzkumu, protože přispěl k poznání původu našeho planetárního systému, sluneční fyziky, fyziky kosmického záření, fyziky plazmatu, hydrodynamiky a fyziky nukleární fúze.

Při příležitosti padesátého výročí evropské spolupráce ve vesmíru dne 7. května 2014 profesor Lüst uvedl: „Během padesáti let spolupráce jsme zaznamenaly úspěchy i nezdary. Mohl bych jich v obou případech jmenovat spoustu. Ovšem zásadní pro úspěch evropské spolupráce v rámci ESA byly, podle mého názoru, tři skutečnosti. Za prvé to byl vývoj neuvěřitelného nosiče, rakety Ariane. Za druhé to byl povinný vědecký program. A za třetí vlastní organizace ESA.“

Jako poctu na památku Reimar Lüst dnes ESA přemýšlí o odkazu pozoruhodného muže a uznává neocenitelný přínos, který měl pro kosmickou Evropu za více než padesát let své činnosti.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Všechna práva vyhrazena © 2020 NETservis s.r.o.