Česky English

Úvodní stránka Aktuality Příští sluneční mise ESA bude stín vrhající pár družic

Příští sluneční mise ESA bude stín vrhající pár družic

13.2.2020

Příští sluneční mise ESA bude stín vrhající pár družic

Po observatoři Solar Orbiter chystá ESA další sondu k průzkumu Slunce. Tedy přesněji: dvě sondy Proba-3, které poletí ve formaci a jedna druhé bude vytvářet umělé „zatmění Slunce“. Díky tomu bychom měli získat dosud nejčistší pohled na slabou sluneční atmosféru a poodhalit oponu nad záhadami její vysoké teploty miliónu stupňů Celsia a magnetických erupcí.

Proba-3 má plánovaný termín startu v polovině roku 2022. Sestávat se bude ze dvou družic o rozměru zhruba jednoho metru, které se společně vydají na oběžnou dráhu Země. Následně svoji pozici srovnají tak, že jedna druhé zastíní během každé dvacetihodinové orbity sluneční kotouč na šest hodin. Tím vědci získají nerušený výhled na nejbližší okolí Slunce.

„Aby toto bylo možné, musí pár družic zaujmout dosud nikdy nedosaženou vzájemnou přesnost během letu,“ vysvětluje systémový manažer mise Proba-3 Damien Galano. „Musí se srovnat v průměrné vzájemné vzdálenosti 144 metrů a tu pak držet. Přípustná odchylka bude jen několik málo milimetrů. Pokud se nám to podaří docílit, mohou budoucí vícenásobné formace malých družic dosáhnout podobných výsledků jako jedna obří sonda.“

Cílem výzkumu mise Proba-3 bude slabá sluneční atmosféra čili korona, která zasahuje do vzdálenosti miliónů kilometrů od povrchu Slunce a která je zdrojem slunečního větru nebo výtrysků koronální hmoty. Jde o obří magnetické erupce, které mají vliv na kosmické počasí i na Zemi samotnou.

Korona by také měla být klíčem k jedné velké vědecké záhadě: zatímco povrch Slunce je relativně chladný a má teplotu jen 6000 stupňů Celsia, v koroně roste na milión a více stupňů. Jde tedy o zjevný rozpor se zákony termodynamiky.

Oslnivé Slunce nám však znemožňuje slabou koronu pozorovat: je to podobné, jako když záře planoucího ohně přesvítí světlušku.

 „Až dosud byly nejlepším způsobem pozorování korony krátká období zatmění Slunce na Zemi, nebo využití koronagrafu. Tedy přístroje, který obsahuje jeden nebo více stínítek blokujících světlo ze slunečního disku,“ vysvětluje sluneční vědec Andrej Žukov z Královské observatoře v Belgii.

Je tvůrcem hlavního přístroj ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetric and Imaging Investigation of the Corona of the Sun) mise Proba-3. Stejně tak je projektovým vědcem pro přístroj EUI (Extreme Ultraviolet Imager) na sondě Solar Orbiter.

„Jenže sluneční světlo má tendenci se kolem stínítek ohýbat. Jde o jev známý jako difrakce. To vede k velkému množství zbytkového světla v přístroji, což výrazně degraduje získávaný obraz,“ dodává Andrej Žukov.

„Proba-3 má toto zbytkové světlo omezit pětinásobně a mít možnost pozorovat velmi blízko povrchu Slunce. A to použitím externího blokačního disku v dostatečně velké vzdálenosti od zbytku teleskopu. Tedy na samostatné družici.“

„Už teď se těším, až bude Proba-3 pracovat společně s dalšími misemi sledujícími Slunce. Zatímco přístroj EUI na sondě Solar Orbiter bude studovat změny na slunečním povrchu v extrémním ultrafialovém spektru, Proba-3 nám dovolí spatřit asociované struktury ve vnitřní koroně, a to v oblasti viditelného světla. Tím získáme představu o propojení Slunce a jeho okolí.“

Mise nyní prošla kritickou revizí návrhu, po níž bude následovat výroba a testování letového hardware.

„Prototyp externího stínidla o průměru 1,4 m úspěšně prošel testy,“ vysvětluje systémová inženýrka Delphine Jolletová.

„Jeho okraje, které jsou vyrobené z teplotně odolného uhlíkovými vlákny vyztuženého polymeru (CFRP, Carbon Fibre Reinforced Polymer), musely splnit velmi striktní požadavky, aby přesně držely tvar torusu. Ten je navržený tak, aby minimalizoval ohyb světla jdoucího do přístroje ASPIICS kolem hran.“

„Druhý interní stínilo je umístěno uvnitř přístroje. To má průměr jen 3,5 mm, ale i ono má nesmírně přísné požadavky na rozměry,“ poznamenává technik palubního vybavení mise Proba-3 Jorg Versluys.

„Interní stínidlo je součástí kvalifikačního modelu přístroje ASPIICS, který je nyní testovaný v podmínkách simulující kosmické prostředí.“

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Všechna práva vyhrazena © 2020 NETservis s.r.o.