Česky English

Úvodní stránka Aktuality Pozůstatky řeky na čtvrté planetě očima sondy Mars Express

Pozůstatky řeky na čtvrté planetě očima sondy Mars Express

15.10.2019

Pozůstatky řeky na čtvrté planetě očima sondy Mars Express

Mars se může jevit jako ryze mimozemský svět, ale mnoho útvarů na jeho povrchu vypadá až neskutečně pozemsky. Jako třeba tento dávný vyschlý říční systém, který se táhne v délce 700 kilometrů po povrchu planety. Díky tomu jde o nejdelší údolní síť na této planetě.

Oblast Marsu zachycená na nových snímcích pořízených sondou ESA Mars Express se nachází jižně od rovníku planety. Je známá tím, že její podobu utvářela jak tekoucí voda, tak dopady kosmických těles: událost, kdy se asteroidy z vesmíru střetávají s povrchem planety.

Oba tyto mechanismy jsou na snímku viditelné: množství větších či menších dopadových kráterů, je vidět na okrově zbarveném povrchu. Navíc středem snímku vedou soustavy říčních koryt ne nepodobné stromům.

Pradávný systém údolí je pojmenovaný Nirgal Vallis a kdysi byl naplněný tekoucí vodou, která se nacházela po povrchu Marsu. Zkoumáním charakteristik okolních kráterů odhadli vědci stáří systému na 3,5 až 4 miliardy let.

Část Nirgal Vallis zachycená na snímcích sondy Mars Express se nachází v západní části systému, kde se pomalu rozšiřuje a mizí. Východní část je mnohem méně narušená a je jasněji viditelná jako údolí, které ústí do většího Uzboi Vallis. Vědci se domnívají, že zde v minulosti bylo velké jezero, které je ovšem dnes beznadějně vyschlé.

Nirgal Vallis je typickým příkladem útvaru známého jako amfiteatrálně-směrované údolí. Jak název naznačuje, jsou okraje nikoliv rovné nebo ostře zakončené, ale končí v charakteristickém půlkruhovém útvaru se svažujícími se okraji. Což evokuje tvar starobylých řeckých amfiteátrů. Podobná údolí mají typicky příkré stěny, hladké dno a v řezu tvar písmene „U“. Údolí na snímku je zhruba 200 metrů hluboké a 2 km široké, jeho dno je pokryto písečnými dunami. Směrování dun naznačuje, že větry na Marsu mají tendenci vanout paralelně se stěnami údolí.

Údolí podobná tomuto můžeme často vidět na Zemi. Jde třeba o údolí v chilské poušti Atacama, na náhorní planině Colorado a na havajských ostrovech. Mars jich má hned několik, přičemž kromě Nirgal Vallis jde třeba o Nanedi Valles nebo Echus Chasma. Oba tyto rysy připomínají pozemské drenážní systémy, kde se meandrující příkrá údolí – o nichž se domníváme, že byla zformována volně tekoucí vodou – zařezávají stovky kilometrů do martovské skály, putují přes staré vulkanické planiny, lávové proudy a materiál uložený silnými místními větry v průběhu věků.

Údolí jako Nirgal Vallis jsou všudypřítomná v nízkopoložených oblastech obklopujících martovský rovník. To naznačuje, že oblast kdysi procházela mírnějším a Zemi podobným klimatem. Navzdory suchému a nepřátelskému světu, který dnes můžeme pozorovat, byl dříve Mars teplou a vlhkou planetou. Vidíme to v rozmanitém mixu útvarů a minerálů, které můžeme nalézt na celém povrchu.

Vědci se domnívají, že Nirgal Vallis se zformovalo podobným způsobem jako morfologicky podobná údolí, která známe ze Země. Protože se zdá, že do údolí nevedou žádná doplňující koryta řek, jeví se logické, že voda byla na prehistorickém Marsu doplňována směsicí srážek a stékání z okolního terénu.

Systém ovšem také může mít své kořeny v procesu známém jako podzemní sapování, kdy se voda snaží cestovat vertikálně skrze médium, takže neustále prosakuje skrze materiál v horninách pod povrchem. Tento mechanismus známe na Zemi v prostředí, kde je povrchový materiál velmi jemný a sypký, takže jím obtížně proniká voda. Spodní vrstvy tak bývají pro vodu propustnější, než vrstvy svrchní.

Sonda zachytila tyto snímky s pomocí kamery HRSE (High Resolution Stereo Camera). Jde o přístroj, který barevně mapuje celý povrch Mars ve vysokém rozlišení. Jeho cílem je – kromě charakteristiky a pochopení Rudé planety v širších souvislostech – podpora pokračující mise ESA a Roskosmosu ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter). Ta dorazila k Marsu v roce 2016. Příští rok pak odstartuje (s termínem příletu v roce následujícím) rover ExoMars Rosalind Franklinová s doprovodnou statickou povrchovou plošinou. Tato flotila se pak společně pokusí odhalit mnohá tajemství Marsu.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.