Česky English

Úvodní stránka Aktuality Poprvé byla řízena jednou parabolou dvojice družic

Poprvé byla řízena jednou parabolou dvojice družic

12.2.2020

Poprvé byla řízena jednou parabolou dvojice družic

Poprvé v historii vyslala anténa pro komunikaci do hlubokého vesmíru příkazy souběžně dvě sondám ESA u Marsu.

Ve čtvrtek 30. ledna večer anténa o průměru 35 metrů v oblasti New Norcia (západní Austrálie) „promluvila“ k sondám Mars Express a ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter).

Díky použití dvou relací na dvou různých frekvencích bylo zajištěno, že signály vzájemně neinterferovaly.

Úspěšný test je důležitým krokem k nárůstu flexibility sítě antén ESA Estrack, které jsou rozmístěné po celé zeměkouli. Jejích úkolem je hledat, řídit a získávat data z misí po celé Sluneční soustavě.

Drtivou většinu konverzace mezi Zemí a vesmírem obstarává jedna anténa pozemní, jedna na družici nebo sondě někde ve Sluneční soustavě a signály o určité frekvenci, které mezi oběma zařízeními putují.

V případě, kdy se několik družic či sond nachází v jedné oblasti oblohy (například jsou všechny na oběžné dráze Marsu), je možné, aby anténa „viděla“ všechny najednou.

A protože pozemní stanice ESA mají čtyři přijímače, mohou v principu získávat data z až čtyř družic současně.

Tato technika nazvaná MSPA (Multiple Spacecraft Per Aperture) je rutinně používaná systémem ESA Estrack nebo NASA DSN (Deep Space Networks).

Jenže MSPA funguje jen v jednom směru. Zatímco pozemní stanici dovoluje přijímat data z většího množství kosmických těles, může v jednom okamžiku vysílat toliko k jedné.

Tedy až donedávna.

Pozemní stanice jsou vyrobeny se dvěma vysílači, což je zařízení používané ke generování a přenášení elektromagnetických vln nesoucích zprávy nebo signály. Normálně je na stanicích využívaný toliko jeden vysílač, přičemž druhý představuje zálohu pro případ selhání prvního.

Aktuální test na pozemní stanici New Norcia, který byl prvním svého druhu, využil oba vysílače pozemní stanice k souběžnému úkolování sond Mars Express a ExoMars TGO.

Za normálních okolností tyto dvě sondy na oběžné dráze Marsu přijímají své řídicí signály na velmi podobných frekvencích, které jsou známé jako „pásmo X“ v rozmezí 8 až 12 GHz. Ovšem signály přijímají z různých stanic nebo z jedné stanice, ale v různých časech.

Mars Express ovšem navíc může přijímat signály v pásmu S (na frekvenci přibližně 2,8 GHz), která byla až donedávna vyhrazena pro tísňová volání.

Perfektní soulad událostí – dvě sondy blízko sebe na obloze, navíc schopné přijímat telemetrické signály na různých vlnových délkách, a stanice pro komunikaci se vzdálenými automaty schopná odvysílat oba telekomunikační příkazy současně – dovolila poprvé v ESA zkombinovat MSPA s MUPA (Multiple Uplink per Aperture).

Historicky neexistovala potřeba používat jednu parabolu k simultánnímu řízení několika misí, protože byl víceméně dostatek antén.

Ovšem globální komunikační síť ESA Estrack se blíží hranicím své kapacity. Což znamená, že antény nejsou schopné plně pokrýt potřeby všech misí, pokud nebude jejich komunikační kapacita navýšena.

Mise do vzdálených končin Sluneční soustavy přitom k celému problému přidávají ještě skutečnost, že vyžadují opravdu velké antény. ESA má (aktuálně) k dispozici jen tři takové, které se nachází v Austrálii, Argentině a v Malargüe.

Mnoho let byla sonda Mars Express jedním z pouhých tří automatů obíhajících Mars. Nyní je na oběžné dráze planety sedm podobných zařízení, které provozují různé kosmické agentury. Další jsou pak na cestě.

V řídicím středisku ESA je přitom tým odhodlaný zajistit, aby všechny mise dostaly odpovídající komunikační čas. Proto hledá nové cesty, s jejichž pomocí by mohl sdílet kapacitu stanic. Více uživatelů by tak mělo být schopno sdílet stávající zdroje do doby, než budou postaveny nové antény.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril