Česky English

Úvodní stránka Aktuality Obří ledovec A-68 po třech letech

Obří ledovec A-68 po třech letech

16.7.2020

Obří ledovec A-68 po třech letech

Kolosální ledovec, který se odlomil z antarktického šelfu Larsen C 12. července 2017, je nyní na otevřeném moři v jižním Atlantiku nedaleko Orknejských ostrovů. Tedy asi 1050 km od místa svého vzniku. Postupně od něj odpadly dva velké kusy ledu, takže je o něco méně mohutný než při svém vzniku. Navíc se nachází v neklidných vodách, takže se zřejmě bude ještě dále rozpadat.

Když vznikl, měl ledovec A-68 zhruba dvojnásobnou velikosti jako Lucembursko, čímž představoval jeden z historicky největších ledovců. Navíc navždy změnil charakteristiku pobřeží Antarktického poloostrova. Navzdory své velikosti je ovšem pozoruhodně tenký: má sílu jen několika set metrů.

V uplynulých třech letech družicové mise jako je třeba Sentinel-1 systému Copernicus sloužily ke sledování trasy ledovce na jeho pouti Jižním oceánem. První dva roky zůstával v blízkosti svého mateřského příkrovu, od něhož se oddělil.

Jenže pak se od něj odlomil pořádný kus ledu, což vedlo k jeho přejmenování na A-68A (a nový kus dostal označení A-68B). V dubnu 2020 se z A-68A oddělil další díl: A-68C.

Poněkud neromanticky jsou antarktické ledovce pojmenovaným podle kvadrantu Antarktidy, kde byly poprvé pozorovány. Následně dostávají sekvenční číslo. A pokud se, jako A-68, rozpadnou, tak i sekvenční písmeno.

Ačkoliv je A-68A relativně tenký ledovec, držel pohromadě poměrně dlouho. Družice tak mohly monitorovat, jak se ledovec při pobytu na otevřeném moři měnil.

Snímek pořízený radarovou misí Sentinel-1 systému Copernicus zachycuje ledovec 5. července 2020. Tedy jen několik dní před třetími „narozeninami“. Radarové družice jsou schopné získávat snímky bez ohledu na světelné podmínky nebo počasí, což je neocenitelné zvláště v případě odlehlých polárních oblastí, které jsou během polárních nocí dlouhé měsíce ve tmě.

Mapa zachycuje různé pozice A-68A během tříleté cesty. Je vidět, jak dlouho zůstával ledovec v blízkosti pobřeží Larsen C, ale také to, že v posledním zhruba roce se jeho pohyb výrazně zrychlil.

Mapa také zachycuje historické cesty ledovců, přičemž vychází z dat získaných družicemi ESA ERS-1 a ERS-2. Zachycuje, že A-68A se pohybuje po dobře známé cestě.

Širší záběr z mise Sentinel-3 systému Copernicus ukazuje pozici ledovce A-68A v únoru 2020.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril