Česky English

Úvodní stránka Aktuality Neobvyklá ozónová díra se otevřela nad Arktidou

Neobvyklá ozónová díra se otevřela nad Arktidou

15.4.2020

Neobvyklá ozónová díra se otevřela nad Arktidou

Vědci studující data z družice Sentinel-5P systému Copernicus zaznamenali výraznou redukci koncentrace ozónu nad Arktidou. Neobvyklé atmosférické podmínky, včetně mrazivých teplot ve stratosféře, vedly k poklesu hladiny ozónu. To způsobilo vznik „mini-díry“ v ozónové vrstvě.

Ozónová vrstva je přirozenou ochrannou vrstvou plynu ve stratosféře, která chrání život před nebezpečným ultrafialovým zářením ze Slunce. To je spojováno s rakovinou kůže a šedým zákalem, jakož i dalšími dopady na životní prostředí.

Pojem „ozónová díra“ je nejčastěji používán ve spojení s dírou nad Antarktidou, která vzniká každoročně v průběhu podzimu.

V uplynulých týdnech vědci z německého letecko-kosmického střediska DLR zaznamenali neobvykle silný pokles ozónu nad severními polárními oblastmi. Využili přitom data z přístroje Tropomi na družici Sentinel-5P systému Copernicus. Díky tomu byli schopni monitorovat tuto arktickou ozónovou díru formující se v atmosféře.

V minulosti byly malé ozónové díry příležitostně pozorované nad severním pólem, ovšem úbytek ozónu nad Arktidou je letos ve srovnání s předchozími roky mnohem větší.

Diego Loyola z DLR to komentuje: „Ozónová díra, kterou jsme pozorovali nad Arktidou v letošním roce, měla plochu menší než jeden milión kilometrů čtverečních. Je relativně malá ve srovnání s Antarktickou ozónovou dírou, která běžně dosahuje plochy 20 až 25 miliónů kilometrů čtverečních a objevuje se na tři až čtyři měsíce.“

Přestože jsou nad oběma póly během zimy zaznamenávány úbytky ozónu, tak pokles v Arktidě je výrazně menší než v Antarktidě. Za ozónovou díru mohou extrémně nízké teploty (pod mínus 80 stupňů Celsia), sluneční svit, větry a chemikálie jako chloroflorouhlíky (CFC).

Teploty v Arktidě obvykle neklesají tak nízko jako ty v Antarktidě. Jenže letos silné vzdušné proudy v oblasti severního pólu „uvěznily“ studený vzduch v jevu známém jako „polární vír“. Jde o krouživou oblast stratosférických větrů.

Na konci polární zimy první sluneční paprsky nad severním pólem iniciovaly nezvykle silný úbytek ozónu, zásluhou čehož vznikla ozónová díra. Ovšem její velikost je stále malá ve srovnání s tím, co běžně pozorujeme na jižní polokouli.

Diego Loyola uvádí: „Od 14. března množství ozónu nad Arktidou dosáhlo úrovně, kterou normálně označuje jako ‘hladina ozónové díry’. To představuje méně než 220 Dobsonových jednotek. Očekáváme, že se tato díra znovu uzavře v polovině dubna 2020.“

Manažer mise Copernicus Sentinel-5P v ESA Claus Zehner k tomu dodává: „Měření ozónu pomocí přístroje Tropomi rozšiřuje evropskou schopnost zajišťovat neustálé monitorování globálního ozónu z vesmíru, která se datuje do roku 1995. Od té doby jsme neviděli formování ozónové díry této velikosti nad Arktidou.“

V roce 2018 vyhodnocení úbytku ozónu ukazuje, že ozónová vrstva ve stratosféře se obnovuje od roku 2000 rychlostí jedno až tři procenta ročně. Tímto tempem se ozón nad severní polokoulí a ve středních zeměpisných šířkách plně obnoví kolem roku 2030, nad jižní polokoulí kolem roku 2050 a nad polárními oblastmi někdy v roce 2060.

Přístroj Tropomi na družici Sentinel-5P systému Copernicus sleduje stopové plyny, včetně aerosolů a vlastností mraků – a to globálně a každodenně. Protože sledování kvality ovzduší a globální distribuce ozónu je nesmírně důležité, budou nadcházející mise systému Copernicus Sentinel-4 a Sentinel-5 monitorovat klíčové stopové prvky v atmosféře, stratosférický ozón a aerosoly. Mise budou poskytovat informace o kvalitě ovzduší, slunečním záření a monitorování klimatu.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril