Česky English

Úvodní stránka Aktuality Na rover Rosalind Franklinová byly instalovány všechny přístroje

Na rover Rosalind Franklinová byly instalovány všechny přístroje

21.8.2019

Na rover Rosalind Franklinová byly instalovány všechny přístroje

Na rover mise ExoMars bylo instalováno kompletní přístrojové vybavení, a to včetně kamer, jež budou představovat naše oči na Marsu, vrtné soupravy schopné získávat čisté vzorky zpod povrchu nebo palubní laboratoře, která bude ve vzorcích horniny pátrat po stopách života.

Rover pojmenovaný podle průkopnice vědy Rosalind Franklinové je součástí společné mise ESA a Roskosmosu, přičemž se v továrně Airbus Defence and Space v britském Stevenage blíží jeho dokončení. Rover nejnověji získal panoramatickou kameru PanCam, která se nachází na vrcholu dvoumetrového stožáru. PanCam bude stěžejním přístrojem při každodenním průzkumu, kdy informace z ní budou kritické pro rozhodování o tom, kam se vydat nebo kde vrtat.

Cílem program ExoMars je pokusit se stanovit, zdali kdy existoval na čtvrté planetě Sluneční soustavy život – nebo zdali dokonce stále ještě existuje. Sondy zkoumající planetu v posledních dekádách ukázaly, že její povrch je suchý a nehostinný. Ovšem zároveň odhalily, že před miliardami let byl Mars velmi podobný Zemi: v řekách a jezerech byla na povrchu voda v tekutém stavu, možná tu dokonce byla i moře. Pokud se v tomto dávném období začal rodit život, vědci se domnívají, že nejlepší místo, kde najdou jeho stopy, je právě pod povrchem. A to v oblastech Marsu, které byly kdysi výrazně formované právě vodou.

Rover Rosalind Franklinová přistane v místě, o němž se vědci domnívali, že zde byl kdysi oceán. Přesně do míst, kde koryta dávných řek z jižních vysočin spojují méně členité severní nížiny. Po úvodním velmi vlhkém období v počátku formování planety proměnily tvář Marsu vulkanické erupce a tekoucí láva. Některé takto vzniklé útvary odolávaly až donedávna erozi. Což znamená, že takto byly některé podpovrchové vrstvy chráněné před kosmickým zářením – a nyní jsou přístupné roverem a jeho analytickými nástroji.

PanCam se svými stereokamerami ve vysokém rozlišení bude nabízet detailní pohled na geologicky zajímavé útvary ve viditelném a blízkém infračerveném spektru. Společně s měřeními prováděnými spektrometry nám prozradí, z čeho se horniny skládají a zdali se na jejich minulosti podepsala voda. Ve vybraných místech pak vrtná souprava odebere vzorky z hloubky až dva metry, které pak dodá do palubní vědecké laboratoře pro detailní analýzu a pátrání po biologických signaturách.

Kamera na spodní části vrtací soupravy nabídne detailní snímky povrchu. A to i půdy, která bude vytlačena na povrch při vrtání. Když bude vrtací souprava složena, tato kamera bude schopná pořídit snímky oblasti před roverem. Tato kamera, která nese název Clupi, nyní prošla závěrečnými kalibračními testy v technickém středisku ESA v Nizozemí. Pak byla odeslána do britského Stevenage, kde byla připojena k vrtací soupravě.

Kromě kamer, spektrometrů, vrtací soupravy a analytické laboratoře nese rover též podpovrchový radar a neutronový detektor.

„Náš rover konečně dostal správný tvar,“ komentuje projektový manažer mise ESA ExoMars Jorge Vago. „Máme neskutečně silné vědecké vybavení pro průzkum povrchu a podpovrchové části Marsu pro náš hlavní cíl, pro nalezení biosignatur.“

S vybavením vědeckých přístrojů na palubě byl nyní ve vyhrazené superčisté místnosti rover uzavřený. Jakmile proběhnou závěrečné kontroly, bude dopravený z Velké Británie do francouzského Toulouse. Zde projde testování připravenosti na podmínky, které jej čekají na Marsu. Jakmile budou dokončeny, přesune se do Cannes pro závěrečnou integraci s přistávací platformou pojmenovanou Kazačok, se sestupovým modulem a servisní sekcí, která zajistí dopravu celé sestavy ze Země na Mars.

Mise má být vypuštěna ve startovacím okně, které se otevírá od 26. července do 13. srpna 2020. Poletí na ruské raketě Proton-M. K Marsu dorazí v březnu 2021.

Program ExoMars je společným podnikem ESA a Roskosmosu. Kromě mise v roce 2020 jej tvoří sonda TGO (Trace Gas Orbiter). Ta získává vlastní vědecká data, stejně jako přenáší informace z povrchových misí NASA InSight a roveru Curiosity. Jakmile dorazí mise z roku 2020, bude sloužit coby retranslační stanice i pro ni.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril