Česky English

Úvodní stránka Aktuality Na evropské vědecké laboratoři Columbus jsou stovky dopadových kráterů

Na evropské vědecké laboratoři Columbus jsou stovky dopadových kráterů

30.1.2019

Na evropské vědecké laboratoři Columbus jsou stovky dopadových kráterů

Dne 6. září loňského roku se 17 metrů dlouhá robotická paže připojená k nejvzdálenější základně lidstva začala pohybovat. Jejím úkolem bylo důkladně prohlédnout povrchu evropské vědecké laboratoře a hledat stopy poškození z dopadů od úlomků přirozeného či umělého původu.

Robotická paže na Mezinárodní kosmické stanici nyní dokončila první dvojici skenů vnějších panelů na modulu Columbus, během nichž pátrala po malých dopadových „kráterech“.

Pátrání po „kráterech“ na povrchu modulu Columbus bylo iniciováno týmem evropských vědců. Jedním z nich je Detlef Koschny, odborník z Kanceláře planetární obrany ESA, který se zaměřuje na kosmickou bezpečnost.

„Vesmír je rozlehlý a z větší části prázdniny, ovšem drobné kamenné kosmické objekty neustále prolétají našim lokálním prostředím. Stejně jako jsme na oběžné dráze obklopeni tříští z minulých kolizí a explozí družic,“ vysvětluje Detley Koschny.

Modul Columbus, který je součástí Mezinárodní kosmické stanice, je prvním trvalým evropským zařízením ve vesmíru – a zároveň je největším příspěvkem ESA k programu ISS.

Do vesmíru se evropská laboratoř Columbus dostala v únoru 2008, takže už nám nad hlavami krouží přes deset let. Ale až do loňského roku nebyla detailně zkoumána z hlediska známek poškození kolizními událostmi.

V rámci prvotní analýzy dat nalezl tým několik set malých dopadových „kráterů“, které jsou na pořízených snímcích viditelné jako drobné škrábance na vnějším plášti laboratoře. Tyto vznikly dopadem velmi drobných přírodních nebo umělých částeček, typicky mnohem menších než 1 mm.

„Tyto úlomky mohou letět extrémně vysokou rychlostí. A pokud by byly větší než jeden centimetr, mohly by způsobit významné poškození kosmické stanice nebo družic na oběžné dráze,“ pokračuje Detlef Koschny.

Jak se nedávno ukázalo, i maličký otvor v ochranném plášti kosmické lodi Sojuz způsobil zaznamenatelný pokles tlaku vzduchu. Poslední výzkumy sice ukazují, že zřejmě nejde o působení dopadu drobného tělesa, ale rozhodně ukazuje na důležitost pochopení toho, jak k těmto událostem dochází.

Detlef Koschny uzavírá: „Tyto malé škrábance na vnější části modulu Columbus ukazují, že kosmický prostor kolem Země není tak prázdný. Zároveň ukazují, jak kvalitní práci odvádí tento modul ESA při ochraně astronautů žijících a pracujících ve vesmíru.“

Studie umožní týmu lépe pochopit hustotu částic umělého původu v orbitální výšce kosmické stanice ve srovnání s přirozenou hustotou mikrometeoritů v okolí Země. Obě hodnoty jsou důležité pro vytvoření modelů, které nám lépe pomohou zhodnotit riziko meteoritů v kosmickém prostředí.

Záznamy využije tak Kancelář kosmické tříště ESA, která bude vyhodnocovat získané záběry, aby mohla charakterizovat objevené krátery. Jde o důležitý nástroj pro ověření stávajících modelů, jako je ESA MASTER (Meteoroid and Space Debris Terrestrial Environment Reference), který popisuje dopadové riziko pro mise na oběžné dráze od umělých i přirozených částic.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril